Praha: Kultura a společnost středověké Evropy očima současníků (nakladatelství Argo)

Francouzský historik Jacques le Goff nazval kdysi 13. století zenitem středověku a názorně ukázal, jaké proměny v mentalitě lidí s sebou přinesl zrod univerzit, rozšíření možností cestování či prohlubující se křesťanský humanismus, ale i oběh finančního kapitálu, dramatický růst populace, rozvoj měst a obchodu nebo technické vynálezy. K této době přináleží cestovatel Marco Polo, praotec italské renesance císař Fridrich II., teolog Tomáš Akvinský, svatý král Ludvík IX., mystik František z Assisi i básník Dante nebo malíř Giotto.

Této převratné době se věnuje i Aron Jakovlevič Gurevič v knize Kultura a společnost středověké Evropy očima současníků, kterou v překladu Jitky Komendové vydalo nakladatelství Argo.

Gurevič je českým čtenářům dobře znám už od roku 1978, kdy česky vyšla jeho kniha Kategorie středověké kultury (vydala Mladá fronta), bořící v dobách normalizace utkvělé představy o středověku jako době temna. Kniha Kultura a společnost středověké Evropy vyšla už v roce 1989, ale nadále zůstává inspirativním čtením.

Jak se současníci dívali na svoji dobu? Čeho se báli a co oceňovali? Jaké byli jejich sny i touhy? Najít k tomu prameny je dosti obtížné. Ve 13. století třeba vznikaly gotické katedrály, které nás i dnes ohromí odvážnou konstrukcí, přesto nemáme téměř žádný dobový text, který by obdiv současníků k těmto stavbám vyjádřil.

Gurevič se ve svém výkladu obrátil ke svědectví exempel. Exempla byly krátké příběhy z legend a bajek, morality nebo anekdoty ze života používané při kázáních jako příklady toho, jak se vyvarovat cesty směřující do pekel a naopak vydat se směrem ke spasení a záchraně svojí duše. Jejich velký rozvoj je právě spojen s dobou 13. století, takže nám velmi dobře dokumentují jinak jen obtížně odhalitelné projevy lidové kultury a zbožnosti i dobovou reflexi společnosti. Alfou a omegou všeho byla otázka eschatologie čili představy o posledních věcech a o lidské spáse.

Jako jeden z mála historiků Gurevič využívá nejen písemných pramenů, ale také svědectví uměleckých děl. Exempla se totiž stala velkou inspirací pro sochaře, malíře a autory výzdoby středověkých rukopisů. Podrobně se proto zabýval ikonografií úžasného portálu katedrály ve francouzském Autunu. Sochař Gislebertus tam ve 12. století nabídl dramatickou vizi Posledního soudu. Kompozice s trůnícím Kristem-Soudcem uprostřed oslovovala každého, kdo vstupoval do chrámu. A věřící vnímali toto poselství se stejným zaujetím jako slova kazatelů, kteří jim líčili posmrtný osud a konečný hrozný soud, kdy hříšníci propadnou peklu a spasení budou uvedeni do ráje. Škoda, že se Gurevič podrobně nevěnoval proměně ikonografie Posledního soudu, jak ho nabízí portály gotických katedrál ve 13. století, kde jsou rozvedeny další důležité epizody, které v Autunu chybí.

Hlavním zdrojem pro Gureviče jsou však právě exempla jako osobitý literární žánr, který doznal značného rozšíření už jen díky tomu, že doba přinesla zrod žebravých řádů, jako byli dominikáni a františkáni, pro které bylo kazatelství hlavním prostředkem, jak oslovit široké vrstvy věřících.

Gurevič vychází z toho, že v exemplech k nám „zaznívá naivní řeč středověkých věřících – jejich rozmluvy u zpovědi i během kázání, kdy se hovoří o mezních situacích, posledních věcech člověka, nejpodstatnějších otázkách lidského bytí, tak jak byly v oné epoše chápány.“ Učená teologie scholastiků a věroučné představy širokých vrstev věřících se občas od sebe lišily.

Český čtenář má to štěstí, že v roce 2009 nakladatelství Vyšehrad vydalo česky v obsáhlém výboru Vyprávění o zázracích od Caesaria z Heisterbachu, což je právě soubor autentických exempel ze 13. století. Gurevič z tohoto zdroje čerpal nejeden poznatek týkající se každodenního života, mentality i sociálních vztahů. Máme tak možnost nahlédnout do autentického zdroje a současně krok za krokem sledovat, jak ho autor využil ve své knize.

Jak je u Gureviče zvykem, nabízí nám pohled na vrcholný středověk z trochu jiného zorného úhlu, než bývá obecným pravidlem. Zájem autora o středověkou mentalitu souzní s francouzskými badateli ze školy Annales.

Peter Kováč

Aron Jakovlevič Gurevič, Kultura a společnost středověké Evropy očima současníků (Exempla 13. století), překlad Jitka Komendová, nakladatelství Argo, Praha 2022, 308 stran, doporučená cena 588 Kč

Internet:

https://argo.cz/knihy/kultura-a-spolecnost-stredoveke-evropy-ocima-soucasniku/

OBSAH

1. EXEMPLA: LITERÁRNÍ ŽÁNR A STYL MYŠLENÍ

2. SVĚT ŽIVÝCH A SVĚT MRTVÝCH

3. „VELKÁ“ A „MALÁ“ ESCHATOLOGIE

4. ZÁPADNÍ PORTÁL KATEDRÁLY SVATÉHO LAZARA V AUTUNU A PARADOXY STŘEDOVĚKÉHO MYŠLENÍ

5. „ZROZENÍ OČISTCE“

6. „NÁBOŽENSTVÍ VINY“

7. DUŠE A TĚLO

8. KÁZÁNÍ A SOCIÁLNÍ KRITIKA

9. ŽENA, RODINA, SEX A CIVILIZACE MUŽŮ

10. NEPŘÁTELÉ: HERETICI A JINOVĚRCI

11. REALISMUS?

12. TROCHA PSYCHOLOGIE ANEB MÍSTO ZÁVĚRU