archiv detailpraha: kosmova kronika čechů - memoria medii aevi (argo)

Praha: Kosmova Kronika Čechů - Memoria medii aevi (Argo)

Pražské nakladatelství Argo vydalo ve svých četných edicích již velké množství zajímavých titulů. Jednou z těchto úspěšných edic, jež zaznamenala výrazný „skok" zejména v posledních dvou letech je Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku.

Zatím poslední třináctý svazek je věnován základnímu narativnímu pramenu českých středověkých dějin Kosmově kronice, která je v nejnovějším vydání nazvána „Kronika Čechů" (Chronica Boemorum), což více odpovídá jejímu obsahu.

Není to tak dávno, kdy překlad všech tří knih Kosmovy kroniky vydalo nakladatelství Paseka (Kosmova kronika česká, 2007). Jedná se o stejný překlad Karla Hrdiny s doplňky Marie Bláhové, ale Argo přichystalo příjemnou změnu, překlad byl zmodernizován a přehlédnut i po odborné stránce.

„Modernizace" se týká pouze prozaických částí, verše byly ponechány v původním překladu Karla Hrdiny. Text tak působí svěžím dojmem, i když, kdo čte Kosmovo dílo poprvé, tak si toho samozřejmě nevšimne a změnu nedocení.

Autorem předmluvy a poznámkového aparátu je jeden z největších znalců českých a moravských dějin za vlády Přemyslovců, brněnský medievalista Martin Wihoda. Přibližuje „tajemnou"postavu kronikáře Kosmy a především pak jeho „kroniku". O Kosmovi víme jen několik málo informací, jež na sebe sám ve svém díle prozradil.

Víme, že se narodil kolem poloviny 11. věku (asi 1045) a zemřel v roce 1125, že studoval v katedrální škole u sv. Lamberta v Lutychu pod vedením mistra Franka a že se svou manželkou Božetěchou měl syna Jindřicha, který bývá někdy ztotožňován s moravským biskupem Jindřichem Zdíkem. Kolem roku 1120 se pak stal děkanem ve Svatovítském chrámu.

Jakýmsi jádrem Kosmova díla je mytická společenská smlouva mezi Čechy a bájným Přemyslem Oráčem, k níž se pak ve svém díle vrací, když na jednotlivých epizodách ukazuje, kam vede znevažování této úmluvy.

Samotný Kosmas, který patřil k úzké vrstvě vzdělanců, jež se pohybovala v blízkosti svatovítské kapituly, považoval na jedné straně knížecí vládu za neštěstí, na straně druhé však v knížeti viděl jednu ze záruk veřejného pořádku. Za úplně největší nebezpečí pak považoval vládu královskou (i proto je tak kritický k vládě krále Vratislava I.), která ohrožovala společenskou smlouvou daný řád.

Ve svém díle, které stojí na rozhraní letopisů a kroniky, převyprávěl dějiny Čechů od mytických počátků až po svou současnost, i když často velice nepřesně (zejména v těch částech, kde se nemohl opřít o věrohodné prameny či svědectví). Čtenáře nechtěl pouze poučit, ale také pobavit, jak dokazují některé pasáže jeho kroniky, v níž nalezneme i erotické scény.

V Kronice Čechů lze vysledovat i velké množství vzorů a předloh, jimiž se nechal Kosmas inspirovat. Nalezneme mezi nimi např. kroniku prümského opata Reginona nebo i odkazy na Vergilia, Ovidia, Horatia či Sallustia.

Kosmova kronika nebyla původně určena pro širokou čtenářskou obec, vždyť číst umělo jen omezené množství lidí. S jeho příběhy se tak seznámili nejprve lidé spjati s kláštery a kapitulami. Až časem se některé útržky (příběhy) dostaly k uším velmožů, kteří se utvrdili v tom, že mají staré právo volby knížete i přímého podílu na správě země.

Kosmovo dílo bylo velice inspirativní, jak dokazují jeho „četní" pokračovatelé (např. Vyšehradský letopisec, Vincencius). Kronika byla oblíbeným čtením i za vlády Lucemburků i později. Kosmova Kronika Čechů, jež se nám dochovala ve více než patnácti různě dlouhých variantách, i dnes stojí za přečtení.

Již nyní se můžeme těšit na další zajímavé překlady středověkých narativních pramenů, jež nám někdy umožňují pochopit i naši současnost.

 

Marek Zágora

 

Kosmas, Kronika Čechů, přeložili Karel Hrdina a Marie Bláhová, revize a úprava překladu Magdalena Moravová, Argo, Praha 2011, 287 stran, cena 298 Kč.

 

K ostatním svazkům edice Memoria medii aevi:

 

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/

www.stavitele-katedral.cz/praha-halicsko-volynsky-letopis-zajimavy-pramen-k-dejinam-stredovychodni-evropy-13-stoleti/

www.stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-britskych-kralu-jeden-z-hlavnich-pramenu-pribehu-o-krali-artusovi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-krizove-vypravy-ocima-arabskych-kronikaru-pamet-stredoveku-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-bajne-plavby-do-jinych-svetu-pamet-stredoveku-argo/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru