Praha: Jedinečný objev na Vyšehradě - odkryty základy kostela, který byl kolem roku 1000 větší než rotunda sv. Víta na Pražském hradě.

Na pražském Vyšehradě byly archeology Akademie věd pod zahradami a domem v areálu starého Děkanství odkryty základy mimořádně velkého kostela, který byl ve své době, asi kolem roku 1000 mnohem větší než samotná rotunda sv. Víta na Pražském hradě.

Nalezený chrám, o němž se nedochovaly žádné zmínky, měl přibližně 230 metrů čtverečních. Základy jsou z lomené opuky a mají tloušťku 140 centimetrů. Výjimečný je také půdorys kostela, tvořený čtvercem se třemi apsidami (trikoncha). Podobné typy kostelů byly časté v byzantském prostředí, ojediněle se pak vyskytovaly v oblasti západofranské říše a v severní Itálii.

Kostel nechal s největší pravděpodobností postavit některý z vládnoucích Přemyslovců, který chtěl konkurovat mocenskému centru Pražského hradu (hradišti). V úvahu připadají hned dva: kníže Boleslav II. Pobožný (vládl 972-999), který je považován za zakladatele Vyšehradu, nebo kníže Břetislav I. (vládl 1035-1055), jenž provedl řadu reforem a je možné, že svou pozornost věnoval i Vyšehradu. S mnohem větší jistotou můžeme tvrdit, že kostel byl v 11. století zbořen a za vlády Vratislava II., kdy se Vyšehrad stal centrem přemyslovské moci, nahrazen bazilikou sv. Vavřince, která je datována do roku 1070.

Na základy stavby narazili archeologové již na konci 60. let minulého století v místech, kde kdysi stála románská bazilika sv. Vavřince, ale celé základy neodkryli. Teprve v srpnu tohoto roku se ukázalo, o jak unikátní objev se ve skutečnosti jedná.

Marek Zágora

Ilustrační foto Marek Zágora