Praha: Gombrich! Gombrich !! Gombrich!!! (nakladatelství Argo)

Ernst Hans Gombrich (30. března 1909 Vídeň–3. listopadu 2001 Londýn) byl jedním nejvýznamnějších historiků umění druhé poloviny 20. století. Dějiny umění vystudoval ve Vídni, pak ale před Hitlerem emigroval do Londýna, kde pracoval ve slavném Warburgově institutu, který po mnoho let i řídil. Celý život ho zajímala především italská renesance.

Pro širokou veřejnost Gombrich napsal slavnou knihu Příběh umění, což je jedna z nejlepších příruček o dějinách umění od pravěku po moderní umění. Česky ji vydal nejprve Odeon, pak v reprezentativní podobě nakladatelství Argo – toto luxusní vydání lze dodnes koupit v internetovém knihkupectví Kosmas.

Pro zvídavější čtenáře má Příběh umění dvě zcela základní doplňující knihy: Umění a iluze čili Studie o psychologii obrazového znázorňování (Argo ji česky vydalo v roce 2019 – už ve druhém vydání!) a Smysl pro řád čili Studie o psychologii dekorativního umění, kterou česky vydalo Argo na konci roku 2021.

Umění a iluze je především o tom, jak umělec vnímá realitu kolem sebe a jak tyto pocity i vjemy přetváří do podoby obrazů a soch. Čtenář se tam detailně seznámí s tím, jak a proč se mění různé styly, proč třeba staré egyptské umění neustále opakuje stejné formule, zatímco antické řecké umění se prudce vyvíjelo od znaků a symbolů k vyprávění příběhů.

Gombrich hledá odpovědi na otázky, jaká je role psychologie, jak umělec počítá s podílem diváka, jak tvůrce experimentuje, jak se dopracuje náznaku, jak se portrét změní v karikaturu. Poslední 6. anglické vydání vyšlo pod Gombrichovým dohledem, protože Umění a iluzi považoval za svoje klíčové dílo – a velký odkaz.

Smysl pro řád se věnuje podobným problémům, ale v rámci užitého neboli dekorativního umění. Gombrich v tomto ohledu navazuje na dílo svých vídeňských předchůdců. Každá kapitola přináší inspirace k dalšímu přemýšlení.

Stačí se třeba začíst do kapitoly Jazyk architektury a sledovat s Gombrichem, jak se klasická tradice, která se zrodila z dřevěné architektury, promítla nejen do historie architektury, ale i do řemesel, zejména do výroby nábytku. Současně autor zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se projevuje právě i v ozdobách a ornamentech v dekorativním umění.

Není bez zajímavosti, že Gombricha ke kráse dekorativního umění přivedla vzpomínka z mládí. Jeho matka milovala a sbírala slovenské lidové výšivky. Knihy Umění a iluze i Smysl pro řád jsou mistrovským dílem teorie dějin umění. Složité procesy dokáže Gombrich vyjádřit srozumitelně a čtivě. Právě v tom je jeho genialita, v tom spočívá úspěch obou publikací, jejich četné překlady i opakovaná vydání v angličtině.

Argo současně vydává česky jako samostatnou publikaci i Gombrichovy studie o renesančním umění. V jednom obsáhlém svazku jsou zahrnuty dvě publikace Norma a forma a Symbolické obrazy. Jde o krátké stati, detailní studie, které čtenáři doplní to, co možná v Příběhu umění trochu postrádal: detailní formální i symbolickou interpretaci slavných obrazů a soch.

V první části najdeme třeba studii Patronace umění u prvních Medicejů. Je to analýza objednávek tří generací Medicejů a ukazuje, jak se zřetelně lišil jejich vkus a časem i pojetí umění v jejich uvažování. Zájemcům to řekne o florentském umění 15. století více než celé tlusté knihy o renesanci.

Gombrich názorně dokládá, že pro renesanční umění, jeho rozvoj i přijetí u publika musela vzniknout určitá příznivá atmosféra. „Tato atmosféra měla na výsledná umělecká díla podobný vliv, jaký má geografická poloha na charakter vegetace. Sebelepší klima nedá vzejít stromu bez zdravého semene či sazenice. A navíc atmosféra, která svědčí stromům, jež máme rádi, může také napomáhat šíření plevele a škůdců, které si ošklivíme. Sebevíc povětrnostních map nám tak neumožní předpovědět podobu flóry v nějaké oblasti, tím méně formu jednotlivých rostlin.“

Jak prosté, aby člověk pochopil, že jinak vypadala renesance ve Florencii a jinak v Benátkách, proč třeba existuje rozdíl mezi Dürerem a Boticellim. Logické a srozumitelné vysvětlení a kvůli tomu Gombricha obdivuji.

Ve druhé části knihy Symbolické obrazy se Gombrich pouští do úvah na téma ikonografie a ikonologie. Na příkladech slavných děl Boticelliho, Mantegni nebo Rafaela krok za krokem dokládá, jak často složité je rozšifrovat a poznat jejich obsah i poslání. A badatel, aby se dobral přesvědčivého výsledku, k tomu musí mít nejen hluboké znalosti tehdejší doby, ale také mít trochu štěstí, a hlavně kontrolovat svoji fantazii obezřetností, jinak se lehce může dostat na scestí.

Knihu uzavírá rozsáhlé pojednání o symbolice v umění. Významné jsou Gombrichovy postřehy ohledně dvojí tradice symboliky. Jednou je přesné určení symbolů jako metafor a druhou mystický a novoplatonský výklad, který představuje „tajuplný jazyk božského“, jehož rozluštění bývá téměř detektivní hádankou.

Pro studenty dějin umění by „Gombrichova trilogie“, kterou připravilo Argo, měla být povinnou četbou či lépe řečeno slabikářem pro poznání oboru historie umění.

Pro většinu obdivovatelů knihy Příběh umění jde o jedinečnou možnost, jak si rozšířit poznatky, které v obecném uměleckohistorickém přehledu byly jen naznačeny. Během letošního roku by měli čtenáři dostat v překladu ještě jednu knihu Gombrichových úvah o renesanci. To nejpodstatnější z Gombricha tak bude konečně přeloženo do češtiny!

Peter Kováč

Ernst Hans Gombrich, Umění a iluze: Studie o psychologii obrazového znázorňování, nakladatelství Argo, Praha 2019 (2. vydání), překlad Miroslava Tůmová, 387 stran, doporučená cena 548 Kč

Ernst Hans Gombrich, Smysl pro řád (Studie o psychologii dekorativního umění), nakladatelství Argo, Praha 2021, překlad David Vichnar, 480 stran, doporučená cena 798 Kč

Ernst Hans Gombrich, O renesanci 1: Norma a forma. Symbolické obrazy, překlad Martin Pokorný, 644 stran, nakladatelství Argo, Praha 2022, doporučená cena 898 Kč

Vydání knih podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Internet:

https://argo.cz/