Praha: Dýka zdobená krajkou. O (bez)moci placeného historika středověku – pokračování nejnovější studie Martina Nejedlého

Martin Nejedlý, žák francouzského medievisty Jacquese Le Goffa, napsal další zajímavou a zároveň originální studii, v níž ukazuje, jak pracovat s literárními díly jako prameny poznání života pozdně středověké společnosti.

Jeho podnětné studie vycházejí od roku 1997 docela pravidelně v Historickém obzoru, časopisu pro výuku dějepisu a popularizaci historie, který vychází jednou za dva měsíce, tedy celkem šest čísel ročně. Protože jsou Nejedlého studie většinou rozsáhlé, vycházejí na pokračování, rozdělené do tří nebo čtyř částí.

V letošním jubilejním 25. ročníku časopisu najdeme nejnovější studii Martina Nejedlého, která zaujme hned svým názvem „Dýka zdobená krajkou. O (bez)moci placeného historika středověku“. Jejím hlavním hrdinou je oficiální historiograf burgundských vévodů Georges Chastelain (1415-1475), jehož dílo je pro Nejedlého zdrojem řady zajímavých poznatků. První část vyšla v čísle 5/6 na stranách 98-107.

Do současnosti vyšla již druhá a také třetí část studie. V čísle 7/8 (s. 154-165) je představen Chastelain jako spisovatel s velkým smyslem pro detail, který si všímal řady maličkostí. Spoustu informací přejímal od jiných autorů, ale byl z nich schopen vytvořit jedinečné dílo, které obdivovali již jeho současníci.

Z druhé části studie nejvíce zaujme příběh o nočním dobrodružství burgundského vévody Filipa Dobrého, které absolvoval poté, co se pohádal se svým jediným synem. Chastelain musel příběh zapsat tak, aby si proti sobě nepoštval svého chlebodárce a zároveň ukázal, že on je strážcem oficiálního obrazu burgundského vladaře.

V následující třetí části, která vyšla v čísle 9/10 (s. 198-206), jsou přiblíženy další zajímavé příběhy, nad nimiž musí historik 21. století hodně přemýšlet a nesmí je vytrhávat z kontextu. Chastelainovo dílo je přirovnáno ke staveništi, vedle ucelených a propracovaných pasáží je velké množství nesourodých odstavců, které ještě nemají konečnou podobu a ani místo.

V Nejedlého studiích najdeme řadu odkazů na středověké vnímání světa zvířat. Proto hned v úvodu třetí části zaujme pasáž věnována kočkám ve středověku, které byly přirovnávány k ženám.

V Chasteilanově díle jsou i kapitoly, které se dotýkají našich dějin. Nejedlý přibližuje problematiku lucemburského dědictví, které bylo v držení burgundského vévody, ale začal si na něj činit nárok i francouzský král Karel VII., jehož dcera Magdalena se měla provdat za českého a uherského krále Ladislava Pohrobka. Jak víme, k sňatku nakonec nedošlo, přesto obě země chtěly Lucembursko pro sebe. Z pasáží Chastelainova textu je zřejmé, že České království bylo i ve druhé polovině 15. století stále vnímáno jako kacířská země.

Zajímavá je i závěrečná část předposledního „dílu“ Nejedlého studie, v níž oficiální dějepisec burgundského vévody píše o důležitosti historiků a kronikářů, které jejich významem a též vlivem srovnává se šlechtici.

Závěr studie „Dýka zdobená krajkou. O (bez)moci placeného historika středověku“ by měl vyjít v posledním letošním čísle Historického obzoru.

Marek Zágora

Historický obzor. Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, ročník 25, č. 7/8, červenec/srpen 2014, 48 stran, cena 76 Kč

Historický obzor. Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, ročník 25, č. 9/10, září/říjen 2014, 48 stran, cena 76 Kč

K první části studie:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-dyka-zdobena-krajkou-o-bezmoci-placeneho-historika-stredoveku-%E2%80%93-nejnovejsi-studie-martina-nejedleho/