Praha: Druhé, doplněné a rozšířené vydání jedinečné publikace Heleny Soukupové o Anežském klášteře v Praze

V roce 2011 jsme si připomněli osmisté výročí narození jedné z nejvýznamnějších žen nejen českého, ale i evropského středověku, sv. Anežky České z rodu Přemyslovců. V rámci oslav významného jubilea je jedním z vrcholů unikátní výstava nazvaná „Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice", které předcházela mezinárodní vědecká konference, jež se pokusila představit i další významné ženy - světice období středověku, z nichž některé byly s Anežkou Přemyslovnou i příbuzensky spjaty.

Za další z pomyslných vrcholů roku sv. Anežky, jak je rok 2011 označován, lze považovat i druhé, doplněné a rozšířené vydání velice reprezentativní monografie Heleny Soukupové „Anežský klášter v Praze", která není pouhou historií „jejího" kláštera, ale i přiblížením obou životů české světice. Právě v prostorách tohoto kláštera je umístěna výše zmíněná expozice „Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice".

Kniha vyšla poprvé v revolučním roce 1989, v roce, kdy se po mnoha staletích a marných pokusech podařilo dosáhnout Anežčina svatořečení. Publikace se tehdy setkala s nebývalým ohlasem a během několika dní byla rozprodána.

Helena Soukupová ve svém stěžejním „díle" přibližuje v celkem deseti kapitolách dějiny kláštera od jeho počátků až do současnosti a ukazuje, o jak výjimečnou stavbu se ve skutečnosti jedná. Vždyť je to jedna z mála dochovaných staveb v čistě raně gotickém slohu u nás. Díky mnoha okolnostem a také náhodám, kterým se autorka podrobněji věnuje, v něm nedošlo k pozdějším renesančním a ani k barokním úpravám!

V roce 1782 byl klášter jedním z prvních, které postihla sekularizace, a řeholnice musely opustit svůj konvent. Klášterní prostory pak sloužily jako skladiště, v areálu byly provozovány různé řemeslnické dílny a na počátku 19. století v něm byly i nájemní byty. Právě v tomto století si pak začali odborníci uvědomovat význam celého areálu a začalo se veřejně hovořit o jeho záchraně. Devatenácté století ale po architektonické stránce nezměnilo jeho původní, raně gotický charakter. Záchrana Anežského kláštera se protáhla až do druhé poloviny dvacátého století a postupné úpravy probíhají i v současnosti. Upravena a veřejnosti zpřístupněna by měla být např. klášterní zahrada.

Dlouhý život sv. Anežky České, jež se dožila téměř jednaosmdesáti let, je spjat nejen s historií jejího kláštera, ale i českými dějinami 13. věku. Anežka, nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I., strávila několik let v klášterech, kde se jí mělo dostat řádné výchovy a rovněž vzdělání. Již od útlého dětství se stala „předmětem" otcovy sňatkové politiky. O její ruku se mimo jiné ucházel také samotný římsko-německý císař Fridrich II., jenž je u nás známý především „zásluhou" Zlaté buly sicilské z roku 1212. Anežka, ale odmítla i jeho jistě velice lákavou nabídku, a přijala raději učení sv. Františka z Assisi († 1224). V Praze pak vybudovala výše zmíněný sdružený klášter klarisek a menších bratří. Velký vliv měla rovněž na formování ženské větve františkánského řádu, o čemž svědčí i dochovaná korespondence se sv. Klárou, zakladatelkou řádu klarisek. Udržovala písemný styk také s jednotlivými papeži, kterých se během jejího dlouhého života vystřídalo hned několik, a podařilo se jí prosadit i řadu zásadních „výjimek" pro členky svého kláštera.

Zásluhou sv. Anežky Přemyslovny byl založen také špitální řád křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, který provozoval první organizovanou péči o nemocné.

Autorka popisuje jednotlivé stavební fáze kláštera a nově upřesňuje jejich dataci. Se stejným zaujetím se věnuje i nejvýznamnějším částem kláštera, který dnes slouží výstavním účelům Národní galerie a je v něm umístěna stála expozice středověkého umění.

V klášterním kostele sv. Františka byl mimo jiné korunován český král Václav I., bratr sv. Anežky Přemyslovny, který se zásadní měrou zasloužil o jeho rozvoj. V klášteře nakonec roku 1253 našel také místo svého posledního odpočinku. V přilehlé kapli Panny Marie byla již o několik let dříve pohřbena jeho žena, královna Kunhuta Štaufská.

S klášterem se dokonce počítalo jako s rodovým pohřebištěm Přemyslovců, jež vybudoval spolu s Anežkou její synovec pátý český král Přemysl Otakar II. To pak bylo zasvěceno Salvátorovi. Právě vznik královského pohřebiště je spojen s poslední stavební fází kláštera. Zároveň se jedná o vrchol klášterního programu, jehož tvůrkyní byla samotná Anežka. Bohužel králova nečekaná smrt na Moravském poli v roce 1278 zhatila jejich společné plány.

Kniha přibližuje i druhý život Anežky Přemyslovny. Již za vlády českého krále Jana Lucemburského se jeho první manželka, královna Eliška Přemyslovna pokusila prosadit Anežčino svatořečení poté, co byla svědkem Anežčiných zázraků. Tento pokus ale nebyl úspěšný. V následujících staletích vzniklo docela velké množství textů, především latinských a českých, jež přibližovaly její život a zázraky. Některé z nich měly rovněž dopomoci k její kanonizaci, k ní došlo ale až za pontifikátu Jana Pavla II. v listopadu 1989.

Helena Soukupová se v textu „opírá" nejen o dochovanou architekturu a písemné prameny z různých období jeho existence, ale pracuje také s výsledky archeologických průzkumů, jejich nálezy a s dochovanými výtvarnými díly, jež souvisí přímo s klášterem, resp. s osobností Anežky Přemyslovny.

Podrobněji se věnuje např. dochovaným vypodobněním světice, u některých z nich je ale možné o Anežčině identifikaci polemizovat. Klidně můžeme tato vyobrazení ztotožnit s jinými světicemi či řeholnicemi. Stranou neponechává ani dochované náhrobky, jež rovněž vypovídají o bohaté a často pohnuté historii kláštera.

Monumentální, můžeme přímo říci dárková publikace „Anežský klášter v Praze" je po všech stránkách nádherná a jedinečná kniha. Důležitou součástí velice čtivého textu je bez pochyby úžasný obrazový doprovod, který tvoří na jedné straně barevné a černobílé fotografie, na straně druhé pak četné názorné nákresy a plánky. I když se jedná o druhé vydání, je to práce v mnoha ohledech zcela nová, která si určitě najde své vděčné čtenáře mezi odborníky i laickou veřejností. Kniha je velkolepým holdem Anežčinu klášteru i jí samotné!

Marek Zágora

Helena Soukupová, Anežský klášter v Praze, Vyšehrad, Praha 2011, 464 stran, doporučená cena: 1 298 Kč.

Obsah:

Předmluva

Úvodem

I. Zakladatelka

II. Vznik a vývoj františkánského řádu

III. První stavební období. Založení špitálu a kláštera klarisek

IV. Druhé stavební období. Boj o řeholi, dostavba ženského kláštera, připojení konventu menších bratří

V. Přemyslovské mauzoleum

VI. Pohřby - Legenda

VII. Doba Lucemburků

VIII. Osudy kláštera v 15. a 16. století

IX. Doba pobělohorská

X. Devatenácté století a dějiny obnovy

Internet:

http://www.ivysehrad.cz/historie-a-literatura-faktu/kulturni-historie/1924-2/anezsky-klaster-v-praze