Praha: Burgundský stát 1363–1477 – devátý svazek edice Medievistika (Karolinum)

Nakladatelství Karolinum Univerzity Karlovy vydalo jako nejnovější, v pořadí již devátý svazek edice Medievistika knihu „Burgundský stát“ francouzského historika Bertranda Schnerba, jenž zasvětil zkoumání dějin a fungování burgundského soustátí celou svou profesní kariéru.

V rámci edice Medievistika vycházejí od roku 2014 překlady aktuálních a výjimečných zahraničních děl, která se zabývají nejen dějinami středověku, ale např. i středověkou kulturou. Jednotlivé svazky jsou určeny jak odborné veřejnosti, tak i všem laickým zájemcům o středověk.

Schnerbova práce „LʼÉtat Bourguignon 1363–1477“ vyšla ve francouzštině již v roce 1999 a od té doby se tento úspěšný titul dočkal hned několika dalších vydání. Ihned v úvodu musíme konstatovat, že je dobře, že máme k dispozici i její český překlad, jelikož nám chyběla podobná, navíc erudovaně a zároveň čtivě napsaná syntéza o pozdně středověkém burgundském soustátí.

Nejedná se o za sebou řazené „životopisy“ všech čtyř burgundských vévodů z rodu Valois, tedy Filipa Smělého (1363–1404), Jana Nebojácného (1404–1419), Filipa Dobrého (1419–1467) a Karla Smělého (1467–1477), ale o práci, která představuje burgundské soustátí jako „stát“, který autor chápe v moderním smyslu slova. Jednotlivé kapitoly (a je jich celkem 23) jsou sice zaměřeny převážně tematicky, přesto se v nich Bertrand Schnerb snažil dodržet chronologické řazení.

Hovořit o burgundském „státě“ může někomu při pohledu na mapu burgundského soustátí a jeho „proměny“ připadat nepatřičné. Jedná se totiž o území, které po převážnou většinu vlády čtyř výše zmíněných vévodů netvořilo „jednolitý“ celek a často docházelo k proměnám jeho „hranic“. Přesto burgundský „stát“ představoval v období 14. a 15. století jeden z nejvýznamnějších státních útvarů, jehož vládci měli navíc ambice „vytvořit“ z něj království.

Dějiny burgundského „státu“ není možné vnímat bez širších „geopolitických“ souvislostí. Na mysli máme zejména vývoj jeho vztahu k Francouzskému království. Dějiny tohoto soustátí ale byly ovlivněny i vztahem k Anglii a později též ke Svaté říši římské. Autorovou zásluhou jsou všechny tyto souvislosti „podány“ srozumitelně a přehledně.

Burgundské soustátí představovalo ve své době jedno z nejdůležitějších hospodářských center Evropy a zároveň šlo o velice bohaté území tehdejšího západního světa. Jednotliví vévodové, ale např. i šlechtici pak využívali tohoto bohatství k podpoře kultury a umění. Dodnes můžeme v různých světových muzeích a galeriích obdivovat umělecká díla, jejichž vznik je spojen s pozdně středověkým burgundským „státem“. Dvory burgundských vévodů pak patřily ve své době a také později k inspiracím pro ostatní dvory Evropy.

Jak již bylo výše uvedeno, snažil se autor postupovat chronologicky. V Úvodu tak nejprve stručně seznamuje čtenáře s nejstaršími dějinami Burgundska, aby pak v následujících kapitolách přiblížil dějiny „soustátí“ od chvíle, kdy Burgundské vévodství připadlo francouzskému králi Janu II. Dobrému, jenž následně v roce 1363 postoupil vévodství svému nejmladšímu synovi Filipovi, pozdějšímu vévodovi Filipu Smělému.

Kapitoly nejsou pouze „přehledem“ politických událostí. Schnerb ale samozřejmě neponechává stranou klíčové události (kupř. stoletá válka, občanská válka mezi Armagnaky a Burgundskými), které byly zásadní pro dějiny a vývoj burgundského státu. Významnou pozornost však věnuje vládním, soudním a také finančním mechanismům, které byly důležité pro „chod“ nesourodého, „stále“ se rozšiřujícího soustátí.

Velevýznamnou roli hrála propaganda burgundských vévodů, která byla spjata nejen se soudobou literaturou, ale její součástí se staly i četné obřady a slavnosti, kteréžto nesloužily jen jako manifestace moci, nýbrž i jako nástroje k prosazení konkrétních politických cílů. Jako politická propaganda sloužily vévodům také různě okázalé projevy zbožnosti, i když jejich charakter byl samozřejmě v první řadě náboženský.

Burgundským vévodům je věnována přiměřena pozornost, která je „představuje“ jako vládce z masa a kostí, kteří se pokoušeli různými způsoby (nejen válkou, ale např. též sňatkovou politikou) dosáhnout svých vladařských záměrů. Sami sebe prezentovali mimo jiné i jako křesťanské vladaře (velmože), jež podporovali myšlenku křížových výprav, kterou ale nevnímali jen z náboženského hlediska.

Čtenářsky velice atraktivní jsou kapitoly zasvěcené burgundskému dvoru, slavnostem a ceremoniím a také dvorské kultuře (hudbě, malířství, tapiseriím, literatuře). Těm, kteří by se chtěli o těchto tématech dozvědět více, můžeme jen vřele doporučit knihu profesora Martina Nejedlého „Pohleďte do zrcadla! Čtyři příběhy o autorech a čtenářích pramenů pozdního středověku“ (Scriptorium, Praha 2016). (Mimochodem Martin Nejedlý řídí edici Medievistika.)

Při četbě Schnerbovy práce zjistíme, že „příběh“ burgundského soustátí se několikrát propojil i s našimi dějinami, zejména v období, kdy se burgundští vévodové (hlavně Filip Dobrý) snažili ovládnout Lucembursko. Nejvíce se pak dočteme o Elišce Zhořelecké, jediné dceři vévody Jana Zhořeleckého, nejmladšího syna Karla IV., které její strýc, český a římský král Václav IV. doživotně postoupil a dal do zástavy Lucemburské vévodství, a nic s tím nenadělal ani s nastalou situací nesouhlasící Zikmund Lucemburský.

Schnerb je skutečným odborníkem na burgundské dějiny a zároveň znalcem dochovaných, především písemných pramenů různé (i literární) povahy, jejichž citacemi např. dokládá svá tvrzení. Samotný text je doplněn několika rodokmeny, které ve spleti komplikovaných příbuzenských vztahů vnášejí do problematiky větší přehlednost.

Abychom nezapomněli, čtenáři by ještě určitě neměli přehlédnout doslov k českému vydání – Vévoda na svém dvoře: Bertrand Schnerb a jeho Burgundský stát – historika Jaroslava Svátka.

Kniha „Burgundský stát 1363–1477“ Bertranda Schnerba je velice poutavým a především podnětným čtením o fenoménu burgundského „státu“. Jejím prostřednictvím sledujeme jeho postupný vzestup a na konci i pro mnohé současníky nečekaný pád.

Marek Zágora

Bertrand Schnerb, Burgundský stát 1363–1477, Karolinum, Praha 2023, 482 stran, doporučená cena 450 Kč

Obsah:

Předmluva

Úvod

Kapitola 1 Jan Dobrý a Burgundsko (1361–1362)

Kapitola 2 Nová vévodská dynastie

Kapitola 3 Vláda nad knížectvím (1364–1384)

Kapitola 4 Flanderské dědictví

Kapitola 5 Válka a obnova

Kapitola 6 Nová politická velmoc

Kapitola 7 Instituce knížecího státu

Kapitola 8 Bitva u Nikopole: „smrtící porážka“

Kapitola 9 Kartouza v Champmolu

Kapitola 10 Smrt Filipa Smělého

Kapitola 11 Soupeření velmožů

Kapitola 12 Burgundský vévoda a občanská válka

Kapitola 13 Spojenectví s Angličany

Kapitola 14 Zásadní obrat

Kapitola 15 Územní expanze

Kapitola 16 Vláda v burgundském státě

Kapitola 17 Vojska burgundských vévodů

Kapitola 18 Burgundský dvůr

Kapitola 19 Křížová výprava

Kapitola 20 Slavnosti a ceremonie

Kapitola 21 Dvorská kultura

Kapitola 22 Burgundský stát a městský partikularismus

Kapitola 23 Vzestup a pád burgundského státu

Závěr

Bibliografie

Doslov k českému vydání (Jaroslav Svátek)

Internet:

https://karolinum.cz/knihy/schnerb-burgundsky-stat-27810