Olomouc: Katalog výstavy Mezi Východem a Západem. Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí

Letos si připomínáme 1 150 let od příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Rok 2013 je i proto označován rokem cyrilometodějským, během něhož si významné výročí připomínáme řadou zajímavých projektů.

Jednou z nejvýznamnějších akcí vůbec je podnětná olomoucká výstava nazvaná „Mezi Východem a Západem. Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí", která je k vidění v Arcidiecézním muzeu Olomouc a Vlastivědném muzeu v témž městě. Výstava je spjata nejen s výročím obou věrozvěstů, ale také s připomínkou 950. výročí založení, resp. obnovení olomouckého biskupství, jehož nejranější „počátky" jsou spojeny s Velkou Moravou. Ti, kteří výstavu ještě nenavštívili, mají čas již jen do 11. srpna.

V Arcidiecézním muzeu jsou výstavě vyhrazeny dva prostory - Galerie a křížová chodba Románského biskupského paláce. Zde jsou přiblíženy kulturní, historické a umělecké aspekty cyrilometodějské misie. Vystavené exponáty od středověku až téměř po současnost mají z mnoha různých úhlů představit kult a kulturní tradici svatých Cyrila a Metoděje.

Expozici k výročí připravilo také Vlastivědné muzeum spolu s olomouckou Vědeckou knihovnou. V Malém sále historické expozice jsou prezentovány archeologické nálezy z 9. až 11. století. Hlavní část je pak vystavena v Handkeho sálu. Jedná se o unikátní kolekci medailérské tvorby (cyrilometodějské ražby: mince, medaile a vyznamenání z posledních tří století). Menší část je pak věnována knižní kultuře 15. až 20. století a přibližuje propagaci kultu obou světců.

K výstavě byla vydána pěkná doprovodná publikace, která je tradičně tvořena dvěma částmi. První tvoří studie renomovaných odborníků řady oborů, především pak historiků, jazykovědců a historiků umění. Druhou je pak samostatný katalog, v němž jsou představeny jednotlivé exponáty.

Hned první příspěvek Miloslava Pojsla je věnován christianizaci západních Slovanů (úvodní část) a zejména pak životu dílu Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Nejprve přibližuje některé klíčové události z doby před jejich cestou na Velkou Moravu (kupř. objevení domnělých ostatků sv. Klimenta Římského). Největší pozornost je ale věnována jejich misii na Moravu a událostem, jež následovaly. Text nekončí Metodějovou smrtí v roce 885 a likvidací slovanské liturgie na Moravě, ale autor zmiňuje i pozdější snahy velkomoravského knížete Mojmíra II. o obnovené samostatné církevní organizace.

Jedním z největších přínosů cyrilometodějské mise na Velkou Moravu je bezpochyby vznik staroslověnského písemnictví, o němž pojednává Miroslav Vepřek. Staroslověnština se ve své době stala nadnárodním komunikačním prostředkem Slovanů a patří dokonce mezi nejstarší spisovné jazyky v Evropě. Konstantin navíc vytvořil pro potřeby slovanského jazyka nové písmo, hlaholici. Jedná se o dílo originální, i když je zřejmé, že se Konstantin inspiroval písmem řeckým, hebrejským a také některými dalšími orientálními grafickými systémy.

Konstantin a Metoděj nebyli prvními křesťanskými misionáři na našem území, o čemž se mimo jiné více dočteme v příspěvku Ondřeje Bláhy, jenž přiblížil jazykové stopy předcyrilometodějských misií v Panonii a na Moravě.

Zajímavé texty jsou v oddíle věnovaném velkomoravské a cyrilometodějské tradici ve středověku. Miloslav Pojsl pojednal o vztahu velkomoravské církevní organizace a olomouckého biskupství, Jana Hrbáčová pak o návratu cyrilometodějské tradice za vlády Karla IV., jehož hlavním výrazem bylo založení slovanského kláštera, jenž byl později nazýván Emauzy. Ve středověku  kult svatých Cyrila a Metoděje ale nedosáhl velké popularity, takže nedošlo k jeho masovému rozšíření.

K většímu rozšíření cyrilometodějského kultu došlo v období raného novověku a především pak baroka. Se svatými Cyrilem a Metodějem byl dokonce spojován program rekatolizace na Moravě. Morava byla centrem úcty, hlavním městským centrem pak byla Olomouc a olomoučtí biskupové se považovali za přímé nástupce obou věrozvěstů. Obecně byli oba světci považováni za ochránce olomoucké diecéze, což se projevilo např. ve výtvarném umění období baroka.

V samotné Olomouci stála v blízkosti kostela sv. Mořice kaple svatých Cyrila a Metoděje, o níž se dochovala nejstarší zmínka z poloviny 15. století. Stržena pak byla v první polovině 19. století, kdy již dlouho nesloužila církevním účelům. Její osudy přibližuje text Simony Jemelkové.

Jan Royt se pokusil přiblížit stopy činnosti a kultu moravských věrozvěstů v Čechách. Velkou pozornost věnuje i kultu sv. Klimenta, který se na naše území dostal právě zásluhou obou světců.

S cyrilometodějským kultem je úzce spjat také Velehrad. Miloslav Pojsl nejprve pojednal o svatých Cyrilu a Metodějovi v ikonografii současného Velehradu. Zajímavější je ale bezpochyby následující Pojslův příspěvek o „velehradské otázce" a bádání o Velké Moravě. Současný Velehrad je dáván do souvislostí s přímou činností obou bratrů, dnes ale víme, že se původní Veligrad nacházel někde jinde.

K velkému „rozkvětu" cyrilometodějského kultu došlo také v 19. století a úcta k oběma světcům zůstala živá až do současnosti. Hlavním centrem úcty byla a je stále Morava, ale její vliv byl ve 20. století v klíčových momentech i celorepublikový.

Dalším důkazem životnosti jejich kultu jsou také novodobé cyrilometodějské sakrální stavby na našem území, kterých je docela dost. Největší tradici mají ale určitě poutě na Velehrad, jež se konají i na počátku 21. století.

Vlastní katalog čítající sto padesát hesel je rozdělen do několika částí, jež především ukazují vliv cyrilometodějského kultu na výtvarné umění od středověku až po současnost. Ke každému heslu patří minimálně jedna fotografie. První část je věnována malířství (celkem osmnáct položek), následuje kresba a grafika (osm hesel), zlatnictví (osm položek) a sochařství (devět hesel).

Třicet pět hesel obsahuje část numismatika představující mince, medaile a vyznamenání z 18. až 21. století (medaile sv. Cyril a Metoděj - patroni národa z roku 2013, autor Vladimír Oppl). Devět položek najdeme v části věnované uměleckému řemeslu a lidové tvořivosti.

Písemných památek je představeno celkem dvacet sedm. Jedná se hlavně o tisky, jež jsou spjaty s propagací kultu od 16. do 20. století. Posledních třicet šest katalogových hesel přibližuje archeologické nálezy, které nás seznamují více s každodenním životem Slovanů v 9.-11. století.

Pěkná, stejnojmenná doprovodná publikace k výstavě „Mezi Východem a Západem. Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí" si jistě zaslouží větší pozornost. Nejedná se o publikaci věnovanou Velké Moravě, ale skutečně svatým Cyrilu a Metodějovi, jejich kultu a především vlivu od středověku až do současnosti.

Marek Zágora

Simona Jemelková (ed.), Mezi Východem a Západem. Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí, Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2013, 248 stran, doporučená cena 350 Kč.

Internet:

http://www.olmuart.cz/AMO/E-OBCHOD/nezarazene/Mezi-vychodem-a-zapadem-Svati-Cyril-a-Metodej-v-kulture-ceskych-zemi-/

Obsah:

VELKÁ MORAVA A BYZANTSKÁ MISIE
Miloslav Pojsl: Christianizace u západních Slovanů a misijní dílo svatých Cyrila a Metoděje
Miroslav Vepřek: Velkomoravská literární škola
Ondřej Bláha: Jazykové stopy předcyrilometodějských křesťanských misií v Panonii a na Moravě

VELKOMORAVSKÁ A CYRILOMETODĚJSKÁ TRADICE VE STŘEDOVĚKU
Miloslav Pojsl: Vztah mezi velkomoravskou církevní organizací a biskupstvím v Olomouci
Jana Hrbáčová: Karel IV. a návrat k cyrilometodějské tradici

CYRILOMETODĚJSKÝ KULT V DOBĚ REFORMACE A BAROKA
Tomáš Parma: Cyrilometodějský kult v prostředí olomouckých biskupů raného novověku
Helena Zápalková - Simona Jemelková: Svatí Cyril a Metoděj v umění baroka na Moravě
Simona Jemelková: Kaple svatých Cyrila a Metoděje v Olomouci
Ondřej Bláha: František Řehoř Giannini a tzv. Liber hibernicus
Jan Royt: Stopy svatého Klimenta, svatých Cyrila a Metoděje v Čechách
Miloslav Pojsl: Svatí Cyril a Metoděj v ikonografii současného Velehradu

CYRILOMETODĚJSKÝ KULT A VELKOMORAVSKÁ TRADICE OD POLOVINY 19. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI
Miloslav Pojsl: „Velehradská" otázka a bádání o Velké Moravě
Lubomír Novotný: Cyrilometodějská idea na Moravě a v Čechách v moderní době
Pavel Zatloukal: Příklady novodobé cyrilometodějské sakrální architektury v českých zemích
Ludmila Tarcalová: Velehradská poutní tradice
Pavel Ambros: Olomouc (Velehrad) jako protagonista úcty svatých Cyrila a Metoděje na Západě a její hlasatelé ve 20. století

KATALOG
Malířství
Kresba, Grafika
Zlatnictví
Sochařství
Numismatika
Umělecké řemeslo, etnografie
Písemné památky
Archeologie