Německo: Nejnovější číslo časopisu DAMALS představuje sálskou dynastii

Čtvrté letošní číslo magazínu DAMALS je věnováno sálské dynastii a velkolepé výstavě „Die Salier. Macht im Wandel", která začne 10. dubna v německém Špýru (Speyer).

Výstava bude jedním z vrcholů oslav tzv. "Sálského roku" 2011 a přiblíží dobu panovníků ze sálské dynastie, zejména pak dramatické politické, společenské a náboženské změny, jejichž počátky spadají na přelom 11. a 12. století. Výstava bude k vidění do 30. října tohoto roku.

Hlavnímu tématu časopisu je věnováno celkem pět článků. První představuje „rozporuplnou" osobnost císaře Jindřicha V. (žil v letech 1086 až 1125), kterému doposud nebyla věnována velká pozornost. Většinou byl zmiňován pouze ve spojení se svým otcem Jindřichem IV., který je naopak nejznámějším „sálským" vladařem vůbec.

Bernd Schneidmüller si všímá hlavně tří okamžiků ze života a vlády Jindřicha V. Prvním klíčovým okamžikem byl jeho konflikt s vlastním otcem. Proti Jindřichovi IV. se jako první postavil jeho nejstarší syn Konrád, který chtěl pravděpodobně zachránit sálskou dynastii novou politickou orientací, ale nakonec neuspěl a roku 1101 zemřel.

Bylo to právě za vlády Jindřicha IV., kdy knížata převzala větší zodpovědnost za „rozvoj" říše, protože císař nemohl již více udržovat mír a dbát na spravedlnost. Zároveň enormně vzrostly mocenské nároky duchovních knížat. (Novému mocenskému rozložení sil v říši se podrobněji věnuje text Stefana Weinfurtera.)

Budoucí Jindřich V. musel po bratrově „neúspěchu" slíbit otci, že nebude za jeho života zasahovat do vlády. Přesto krátce před otcovou smrtí došlo k zásadnímu konfliktu. Syn požadoval okamžité předání vlády, dokonce otce na nějakou dobu uvěznil. Jindřich IV. se ale z vězení dostal a chystal se na rozhodující vojenské střetnutí, k němuž ale nedošlo, protože v srpnu 1106 zemřel.

Druhým mezníkem Jindřichova života, kterému se autor více věnuje, byla jeho korunovace na císaře roku 1111, jež se stala evropskou událostí. Posledním momentem jeho vlády, jenž je vyzvednut, je uzavření známého konkordátu wormského, jehož „přijetím" došlo ke kompromisu ve vztahu mezi císařem a papežem.

Jedenácté století je rovněž obdobím církevní reformy, obdobím návratu klášterního života ke kořenům benediktýnské řehole, o který se zasloužil především klášter v Cluny.

Nejvýznamnějším reformním klášterem na jihozápadě Německa pak bylo Hirsau, kterému Ernst-Dieter Hehl věnuje větší pozornost. Je nutné si také uvědomit, že kláštery získaly zároveň větší moc a šlechta i sám panovník se s tím museli vyrovnat.

Jeden z článků je věnován i samotnému Špýru, velice starému biskupskému městu, které ale získalo na významu až rozhodnutím prvního vladařského páru (císař Konrád II. a císařovna Gisela) ze sálského rodu, který se rozhodl založit v místním dómu rodové pohřebiště.

Právě románská monumentální stavba je hlavní dominantou města. Žádná stavební památka v Německu není tak úzce spjata se sálskou dynastií jako proslulý Špýrský dóm, který je nejen pohřebištěm, ale i jedním ze základních kamenů sálské moci. Z dómu se již na počátku 12. století stal jeden ze symbolů německého království i římské císařské vlády. Město je také krásným příkladem vzrůstajícího významu měst v období 11. a zejména pak na počátku 12. století.

V období vlády sálské dynastie došlo k zásadnímu vzestupu a rozvoji měst, na němž se podíleli nejen biskupové (města jako sídla biskupů), ale i samotný vládnoucí rod, který obdarovával města různými významnými privilegii.

Především od vlády Jindřicha IV. (1056-1106) pak došlo k posílení významu měšťanstva. Své významné postavení získal i Špýr, jehož obyvatelům propůjčil v roce 1111 císař Jindřich V. městské svobody, na jejichž základě se ze Špýru postupně stalo svobodné říšské město.

Na pět hlavním příspěvků navazují ještě dva menší. První se věnuje oděvům a textiliím, které byly objeveny v roce 1900 při otevření císařských a královských hrobů ve Špýrském dómu. Jedná se o jednu z největších „sbírek" středověkých textilií vůbec. Vše, co se zachovalo, bylo nově zrestaurováno a zakonzervováno. Konkrétní příklady pak nebudou chybět na výstavě" Die Salier. Macht im Wandel". Vyjde i samostatná publikace nazvaná „Des Kaisers letzte Kleider".

Druhý text pak představuje nádherný románský rukopis Špýrského evangelistáře, který vznikl kolem roku 1220. Tento skvostný manuskript je v těchto dnech faksimilován a originál a později i faksimile budou chloubou špýrské expozice.

Všechny články jsou doplněny bohatým obrazovým doprovodem.

Marek Zágora

Damals. Das Magazin für Geschichte 4/20, Die Salier. Eine Dynastie vor der Zerreißprobe, cena 6,90 euro.

Příspěvky věnované sálské dynastii:

Bernd Schneidmüller: Der umstrittene Kaiser: Heinrich V. Ein Zweites Judas?

Stefan Weinfurter: Die Fürsten im Salierreich um 1100. Streitmacht der Rechtgläubigen

Ernst-Dieter Hehl: Klosterreform und religiöser Aufbruch der Laien. Voll des glühendsten Eifers

Caspar Ehlers: Der Dom zu Speyer. Bezugsort einer Dynastie

Frank G. Hirschmann: Die Städte zur Zeit der Salier. Vom „Kuhdorf" zur „metropolis Germaniae"

Melanie Herget: Untersuchung von Gewebefragmenten. Des Königs letzte Kleider

Das Speyer Evangelistar. Monument romanischer Buchkunst

K výstavě více na:

www.stavitele-katedral.cz/spyr-speyer-jiz-za-nekolik-tydnu-zacne-velka-vystava-o-dobe-poslednich-vladcu-salske-dynastie/