faksimile detailnejkrásnější středověké rukopisy x. – velislavova bible

Nejkrásnější středověké rukopisy X. – Velislavova bible

Mezi nejzajímavější manuskripty 14. století patří proslulá Velislavova bible. Jedná se o rukopis českého původu, jenž vznikl v polovině 14. věku a dochoval se v téměř nezměněné podobě. Pouze pro pozdější vazbu byly jednotlivé pergamenové listy seříznuty na současnou velikost 30,7 x 24,5 cm.

Originál, který byl dříve v majetku Pražské lobkovické knihovny, je dnes uložen pod signaturou XXIII.C.124 v Národní knihovně České republiky v Praze.

Manuskript původně obsahoval 25 kvaternů, složek po osmi listech. Dnes je ztracen celý osmnáctý kvatern a další čtyři listy, takže se z původních dvou set listů dochovalo sto osmdesát osm. Rukopis čítal původně asi kolem osmi set obrazů, do současnosti se jich pak dochovalo 747.

Výzdoba má charakter komiksu. Výtvarná stránka je primární, slovní doprovod je sekundární, podobně jako u Krumlovského obrazového kodexu, zvaného Liber depictus. V malířském rukopisu se projevují některé romanizující prvky, zároveň však objevíme i náznaky pozdějšího vývoje vrcholícího ve tvorbě dvorních malířů Václava IV.

Textový doprovod přináší většinou jednotlivé verše z Bible a označení jednajících osob. Při podrobnějším prohlížení najdeme ale i řadu pozdějších přípisů, z přelomu 14. a 15. století částečně v češtině, ze 17. století v češtině a němčině. Řada obrazů, zejména pak na konci rukopisu zůstala zcela bez popisu.

Na posledním foliu 188r je vyobrazen samotný objednavatel manuskriptu Velislav (latinsky Velislaus, Welco), jak klečí před sv. Kateřinou, patronkou teologů a filozofů. V ruce drží nápisovou pásku s textem: Svatá Kateřino, vyslyš svého služebníka Velislava.

Velislav je ztotožňován s notářem českého krále Jana Lucemburského, kterého později nacházíme i jako notáře a protonotáře ve službách jeho syna Karla IV. Velislav byl hned několikanásobným kanovníkem: vyšehradské kapituly sv. Petra, kaple Všech svatých na Pražském hradě, pražské metropolitní kapituly u sv. Víta a kanovníkem a děkanem kapituly sv. Apolináře v Sadské. Jeho činnost je bezpečně doložena v letech 1325-1367. V roce 1367 zemřel.

Velislav byl objednavatelem a zadavatelem rukopisu, ale asi nebyl inventorem, tvůrcem „scénáře“, podle něhož byly nakresleny jednotlivé scény. Byl velice bohatý, mohl si proto pořídit takto nákladný rukopis. V posledních letech se dokonce začalo diskutovat o Karlu IV. jako možném objednavateli manuskriptu. Prokazatelné důkazy ale neexistují.

Autorem kreseb byl pravděpodobně světský, laický řemeslník. Na rukopisu pracovala zřejmě celá dílna, v kresbách lze totiž rozeznat minimálně dvě různé ruce. Nejvyšší výtvarnou kvalitu má hned první část rukopisu (fol. 1-47v). Většina manuskriptu je ale dílem druhého autora, u něhož docela kolísá kvalita jednotlivých vyobrazených scén, což může být dáno i méně schopným pomocníkem.

Představy objednavatele i inventora musely být podobné, bezpochyby pak muselo dojít k určitému souznění. Je ale velice těžké poznat pohnutky, které je vedly k výběru konkrétních biblických textů, navíc výběr působí místy velice zmateně, dají se však vysledovat i jisté logické vazby.

Velislavova bible obsahuje knihu Genesis (fol. 1r-52v), větší část knihy Exodus (fol. 53r-88v), knihu proroka Daniela (fol. 89r-108r), část knihy Soudců s historií o Samsonovi (fol. 108v-115r), knihu Judit (fol. 115v-130r), dvanáct výjevů o Antikristovi (fol. 130v-135v), život, působení a umučení Ježíše Krista (fol. 136r-149r), další výjevy spjaté s Kristem až po smrt Panny Marie (fol. 149v-152v), Apokalypsu (fol. 153r-168v), Skutky apoštolské redukované na osoby Petra, Pavla a Jakuba (fol. 169r-179v) a legendu o sv. Václavu a sv. Ludmile s výjevy ze života sv. Klimenta (fol. 180r-188r).

Velice zajímavé je především zařazení cyklu o sv. Václavu a sv. Ludmile s velkomoravskými obrazy z legendy sv. Klimenta na závěr celého manuskriptu. Jde tady viditelně o zapojení českých dějin do procesu dějin spásy a rovněž o zapojení do kontextu translatio regni, tedy přenesení vlády z Moravy do Čech. Hlavní Velislavovou ideou ale byla snaha o evropskou, přesněji univerzální velikost.

Na foliu 149r se také poprvé objevuje antitéze „dobrého pastýře“ – Krista a „špatného pastýře“ – duchovního s berlou. Velislavova bible předjímá některé pozdější husitské antitéze.

O Velislavově bibli se dlouho soudilo, že se jedná o rukopis typu Biblia pauperum (Bible chudých), což je ale omyl. Mnohem blíže má však k Bibli moralisée. Jedná se o rozsáhlý obrazový cyklus, jehož úkolem bylo zprostředkovat biblické děje negramotným, zároveň je ale i velice zajímavou sondou do středověkého myšlení.

Rukopis byl již dvakrát vydán jako úplné faksimile, naposledy v roce 2008.

 

Marek Zágora

 

Foto faksimile.

 

Předchozí díl cyklu Nejkrásnější středověké rukopisy:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-ix-%E2%80%93-kniha-o-lovu-gastona-z-foix/

 

Pokračování:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xi-%E2%80%93-vidensky-astrologicko-astronomicky-sbornik-vaclava-iv/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru