Modrá: Elity Velké Moravy – jedinečná výstava v objektu Klenotnice Velké Moravy v archeologickém skanzenu v Modré

Do 30. listopadu 2024 je v unikátních prostorách nedávno otevřené Klenotnice Velké Moravy, která se nachází v archeologickém skanzenu v Modré, k vidění první, tedy zahajovací výstava nazvaná „Elity Velké Moravy“.

Výstavu připravilo Moravské zemské muzeum ve spolupráci s obcí Modrá, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Archeologickým ústavem Slovenské akademie věd, v.v.i. v Nitře. Autorem námětu, libreta a scénáře výstavy je jeden z největších znalců období Velké Moravy, doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., archeolog, vědecký pracovník Moravského zemského muzea.

Klenotnice Velké Moravy je rozsáhlá podzemní stavba citlivě zakomponovaná do prostoru archeologického skanzenu, takže běžný návštěvník o ní nemá ani ponětí. Vchází se do ní přes turniket z interiéru kamenného knížecího paláce. Má podobu kruhového prostoru o průměru 20 metrů a hlavní výstavní prostor je vybaven dvanácti válcovitými vitrínami, které jsou schopny uchránit i ty nejcennější exponáty.

Zahajovací výstava představuje široké veřejnosti exkluzivní, jen zcela výjimečně vystavovaný soubor skvostných výrobků raně středověkého uměleckého řemesla (200 exponátů), které byly objeveny v hrobech velmožů a členů jejich rodin na kostelních pohřebištích centrálních hradišť Velké Moravy.

Prvním „exponátem“ je nástěnný model tzv. Sokolníka. Jedná se o zvětšeninu stříbrné plaketky nalezené ve Starém Městě, na níž je zobrazen jezdec s dravým ptákem. Je to jeden z nejznámějších motivů charakterizujících Velkou Moravu, první mocenský útvar na území středoevropských Slovanů s centrem na Moravě (833–906).

Obvodová rampa klenotnice je vybavena třemi nikami. Ty jsou v rámci výstavy „obydleny“ sochami, které i s pomocí audiovizuálních efektů představují vládnoucí knížata Velké Moravy (Mojmíra I., Rostislava a Svatopluka). Výsledná podoba soch (oblečení, obuv, zbroj, zbraně, šperky, šatové doplňky) pak vznikla především na základě archeologických pramenů.

Jednotlivé vitríny jsou rovnoměrně rozděleny. Pět vitrín je zasvěceno ženským elitám, tedy manželkám velmožů a jejich dcerám, stejný počet pak také elitám mužským, tzn. velmožům a jejich synům. Dvě zbývající vitríny tvoří pomyslnou dělící čáru mezi hlavními částmi. V první najdeme unikátní nález, zvon z Bojné na Slovensku a jeho kopii, v druhé pak antropologickou rekonstrukci tváře velmože z období Velké Moravy, která byla vytvořena podle lebky nalezené v Uherském Hradišti-Sadech. Ve vitrínách převažují originály, vystaveno je ale též několik vědeckých rekonstrukcí (ostruha, meče).

Na poslední exponát narazí návštěvníci při odchodu z klenotnice. Má podobu zemní niky a představuje rekonstrukci nálezové situace dvou kostrových hrobů.

Podzemní Klenotnice Velké Moravy, která je velikánským trezorem a unikátním výstavním prostorem v jednom, nabízí všem návštěvníkům úchvatný zážitek jen svým architektonickým provedením. Když si pak tento objekt spojíme s vystavenými exponáty z 9. století, máme před sebou nádhernou výstavu, která se dá přirovnat k velkolepému výstavnímu projektu „Velká Morava a počátky křesťanství“, který od listopadu 2014 do listopadu 2015 postupně hostila tři města (Brno, Praha a Bratislava).

Expozice „Elity Velké Moravy“ je velice významným výstavním projektem, který by neměl zůstat bez povšimnutí. Nutné je však dodat, že nejen nádherná výstava, ale i samotný archeologický skanzen v Modré stojí za návštěvu.

Na rok 2025 připravuje Moravské zemské muzeum ve spolupráci s dalšími institucemi pro Klenotnici Velké Moravy novou zajímavou výstavu, takže se snad máme nač těšit.

Marek Zágora

Foto: zlinskykraj.cz

Internet:

https://mzm.cz/elity-velke-moravy

www.archeoskanzen.cz