Kostnice (Konstanz): Zemská výstava 2014 - Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418

Od 27. dubna do 21. září 2014 je v budově koncilu v jihoněmecké Kostnici k vidění zemská výstava nazvaná Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418.

Právě letos v listopadu uplyne šest set let od zahájení proslulého kostnického koncilu, jedné nejvýznamnějších událostí 15. století. Hlavním cílem koncilu, který skončil až v roce 1418, bylo vyřešit papežské schizma, jež trvalo od roku 1378. V roce zahájení koncilu, tedy v roce 1414 nebyli u moci „pouze“ dva papežové, jeden se sídlem v Římě a druhý v Avignonu, nýbrž hned tři: Řehoř XII., Benedikt XIII. a Jan XXIII. V Kostnici byl tak zahájen „boj“ o znovusjednocení katolické církve. Jedním z dalších bodů, které se měly na koncilu postupně projednávat, bylo i učení Jana Husa, který byl do Kostnice pozván.

Kostnice ležící u Bodamského jezera měla v době konání koncilu maximálně osm tisíc obyvatel. V letech 1414 až 1418 se pak stala jakýmsi hlavním městem Evropy, v němž se postupně vystřídalo kolem 70 000 hostů, dorazilo dokonce i malé poselstvo až z Etiopie. Koncilu se zúčastnili téměř všichni nejvýznamnější představitelé církevní i světské moci.

Na konání koncilu se v roce 1413 domluvili římsko-německý král Zikmund Lucemburský a papež Jan XXIII. Především pro Zikmunda Lucemburského mělo konání koncilu velký význam, ještě větší pak jeho výsledek. Papežské schizma se nakonec podařilo odstranit a jediným papežem byl zvolen Martin V., rovněž byl posílen význam samotných koncilů, které se měly konat pravidelně, alespoň jednou za deset let. Většina důležitých otázek, na něž měl koncil najít odpovědi, však zůstala nezodpovězena.

Výstavu k šestistému výročí zahájení koncilu připravilo Bádenské zemské muzeum v Karlsruhe. Expozice instalovaná v unikátních prostorách budovy koncilu se věnuje nejen průběhu samotné události, ale velká pozornost je zaměřena na město Kostnici, které zažilo v době konání koncilu nebývalý rozkvět, jehož dokázali ve svůj prospěch využít především schopní obchodníci a „podnikatelé“.

Více než tři sta padesát exponátů z více než dvaceti zemí představuje světovou událost a jednotlivé významné osobnosti, které se jí zúčastnily. Vystaveny tak jsou dochované oltářní obrazy, sochy, liturgické náčiní, relikviáře, rukopisy, textilie (kupř. fragment oděvu Mistra Jana Husa), nástěnné koberce, cenná zlatnická díla.

Mnohé z exponátů jsou v Německu k vidění zcela poprvé: např. portrét avignonského protipapeže Benedikta XIII. z 15. století a jeho berla, která byla přivezena z Madridu. Z Le Puy-en-Velay ve Francii pak pochází velký deskový obraz Madony Ochranitelky, která pod svým pláštěm schovává nejen papeže, ale i krále Zikmunda Lucemburského nebo básníka a diplomata Oswalda von Wolkenstein.

Vídeňské Uměleckohistorické muzeum zapůjčilo např. nádherný meč krále Zikmunda, budapešťské Historické muzeum pak fragmenty sochařské výzdoby Zikmundova královského paláce. V zajímavém výčtu by se dalo pokračovat.

Zcela poprvé je představeno hned sedm exemplářů Kroniky kostnického koncilu Ulricha Richentala, mimo jiné i z Národní knihovny v Praze. Bezpochyby unikátní je tzv. Aulendorfský rukopis z roku 1460, který se dnes nachází v New Yorku. Je považován za vůbec nejstarší opis Richentalova díla.

Pozornost je věnována také Janu Husovi a procesu s ním, který nakonec skončil jeho odsouzením a upálením na hranici. Opomenut není ani Jeroným Pražský, intelektuál, jehož zásluhou se do českých zemí dostaly Wyclifovy spisy, jež měly velký vliv nejen na Jana Husa. Také on zemřel v Kostnici na hranici.

Výstava provádí návštěvníka chronologicky celým koncilem, klade důraz na významné mezníky a přibližuje i některé události, k nimž došlo po jeho skončení, a je více než zřejmé, že koncil měl na ně velký vliv (např. vypuknutí reformace na počátku 16. století). Kostnický koncil hrál i významnou roli při šíření humanismu a renesance.

Návštěvník se vedle delegací z různých koutů tehdejšího „světa“ seznámí především s hlavními aktéry koncilu: římsko-německým králem Zikmundem Lucemburským a všemi papeži. Byl to především Zikmund Lucemburský, římsko-německý a uherský král, jenž se stal určující postavou celého koncilu. Byl to on, který svou autoritou, diplomacií a velkou energií dotáhl celé setkání ke konečnému úspěchu. Když hrozilo, že koncil skončí ještě dříve, než pořádně začal, byl to Zikmund, kdo dokázal natolik upoutat pozornost účastníků, že Kostnici nakonec neopustili.

K výstavě „Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418“ byl vydán stejnojmenný katalog (Theiss Verlag, ca. 400 stran, kolem 550 reprodukcí, cena 39,95 euro) a o několik měsíců dříve i doprovodná kniha esejů (Theiss Verlag, 248 stran, 60 černobílých reprodukcí, cena 39,95 euro). Na internetových stránkách Theiss Verlag je možné zakoupit i obě publikace najednou za zvýhodněnou cenu 69,95 euro. Na výstavě lze pak zakoupit katalog za 29,90 euro, oba svazky pak stojí 49,90 euro.

Marek Zágora

ilustrační foto: Peter Kováč

Oficiální stránky výstavy:

http://www.konstanzerkonzil2014.de/

Ke katalogu a doprovodné publikaci:

http://www.theiss-verlag.de/detail.php?n=1584&ref=/detail.php

http://www.theiss-verlag.de/detail.php?n=1585&ref=/detail.php

http://www.theiss-verlag.de/detail.php?n=1547&ref=/detail.php