KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: „BELGICKÝ“ ČŮRAJÍCÍ CHLAPEČEK

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

„Belgický“ čůrající chlapeček

(Grimaniho breviář, Bruggy a Gent (?), asi 1510–1520, dnes v Biblioteca Nazionale Marciana, Benátky, Cod. Lat. I 99 (=2138), fol. 2v)

Nejproslulejším pozdně středověkým manuskriptem jsou bezpochyby úchvatné Přebohaté hodinky vévody z Berry (Les Trés Riches Heures du duc de Berry), které vznikly v několika fázích mezi lety 1410–1489. Dodnes je obdivována jejich bohatá výzdoba, z níž nejznámější jsou určitě iluminace měsíců úvodního kalendáře. A právě miniatury k jednotlivým měsícům se později staly velkou inspirací pro umělce, kteří v letech 1510 až 1520 vymalovali tzv. Grimaniho breviář, který se dnes nachází v Biblioteca Nazionale Marciana v Benátkách (Cod. Lat. I 99 (=2138)).

Grimaniho breviář, renesanční rukopis ovlivněný pozdní gotikou, je pojmenován po svém bývalém majiteli z benátské šlechtické a dóžecí rodiny Grimani. Jednotlivé iluminace ukazují podmanivé kouzlo vlámské knižní malby (gentsko-bruggské školy), která zažila svůj vrchol mezi lety 1480–1520, než došlo k rozšíření knihtisku a iluminátorské dílny musely změnit své zaměření.

Žádný jiný breviář nezískal takový věhlas jako právě modlitební kniha, kterou získal kardinál a sběratel umění Domenico Grimani (1461–1523) v roce 1520. Rukopis byl ještě v 16. století darován benátské Signorii a stal se součástí sbírky knihovny San Marco, Biblioteca Marciana.

Neobvykle rozsáhlý breviář, který tvoří celkem 836 pergamenových listů o rozměrech ca. 28 x 19,5 cm, byl vytvořen zřejmě v Bruggách a Gentu, v okruhu slavného iluminátora Alexandra Beninga († 1519) a jelo syna Simona († 1561). Z mnoha umělců, kteří se na tomto díle spolupodíleli, patřil mezi nejnadanější Gerard Horenbout (1465–1541). Právě on je převážně zodpovědný za dvanáct iluminací kalendáře, které zřejmě nejvíce proslavily celý rukopis. Do roku 1521 střídavě pracoval v Bruggách, Bruselu a také v Antverpách. Měl jedinečný smysl pro detail, což se nakonec promítlo do jednotlivých, často velice realistických scén.

Pozdně středověké breviáře a knihy hodinek byly opatřovány kalendářem s uvedením církevních svátků a dnů, kdy se připomínala památka významných svatých. Kalendáře byly navíc bohatě iluminovány, a to realistickými náměty, které jsou dnes vnímány jako originální sondy do tehdejšího každodenního života. Jednotlivé „ilustrace“ postupně zaplnily celé stránky, které byly umístěny na protilehlé straně vedle textu kalendáře.

Pojďme se ale konečně podívat na jeden konkrétní měsíc. Je jím únor, jehož provedení je považováno za skutečné mistrovské dílo a nejkrásnější měsíc v celém manuskriptu vůbec. Vyobrazení v mnohém připomíná scénu z proslulých Přebohatých hodinek vévody z Berry. Inspirace mnohem slavnějším rukopisem je více než jasná. Novinkou je však vymezení scény pozdně gotickým, zlaceným rámem, který byl inspirován kupř. vyřezávanými oltáři.

Stejně jako v Přebohatých hodinkách máme před sebou zasněženou zimní krajinu. Dominantní je v popředí vyobrazené, divákovu oku otevřené selské stavení. Na první pohled zaujme to, co se v něm odehrává. U hořící ohně sedí selka zpracovávající vlněnou přízi a sedlák, který snad zrovna kašle, což je způsobeno kouřem, který pomalu stoupá vzhůru a vychází pootevřeným střešním okénkem.

Třetí postava je pak ta, která nás pobaví. Jedná se o malého chlapce, který klečí na prahu stavení a čůrá ven. Pozoruje nejen svůj „výtvor“, výraznou žlutou stopu ve sněhu, ale i (podle mého názoru) nedaleko, u sudů stojícího kohouta. Je klidně možné, že chtěl původně počůrat i „vládce“ kurníku, ale nebyl úspěšný. Vlevo sedí na prahu šedá kočka, která „je“ snad chlapcových chováním znechucena, a proto odklání svůj pohled směrem k divákovi.

Zářivé barvy oblečení – červená, modrá a zelená – uklidňující záře ohně, který „osvětluje“ interiér, prostě každý detail vyvolává dojem poklidné venkovské idyly. Venku mezitím vládne zima, kterou představují vedle sněhu i rampouchy visící ze střechy. Ke stavení se blíží žena, snad děvečka, zahalená do vlněné látky a dýchající si na promrzlé prsty.

Scéna rovněž zaujme jakousi přátelskou harmonií mezi lidmi a zvířaty. Venku vidíme vedle drůbeže volně stojící prase, na jehož zádech se usadila straka. Před stavením se pak shromáždilo hejno hladových vran šedých, které hledají potravu. Na dvoře dále vidíme v ovčíně k sobě se choulící stádo ovcí. Na okraji pozemku také stojí věžovitý holubník, kolem něhož poletují četní holubi. Za holubníkem nepřehlédneme zazimovaný úl.

Za plotem se rozprostírá lehce mlhavá, zasněžená krajina. Osel nesoucí těžký náklad míří se svým pánem směrem k městu, které vidíme v pozadí a jemuž vévodí kostel s výraznou věží. Vlevo se na mírné vyvýšenině otáčí ve větru mlýn. V mlze rozeznáme siluety dvou postav, snad se jedná o mlynáře a jeho pomocníka.

Celá, do nejmenších detailů namalovaná zimní scéna ukazuje, že se umělec nechal na jedné straně inspirovat Přebohatými hodinkami vévody z Berry a na straně druhé prokázal dokonalou znalost venkovského života, což činí z miniatury i díky zlatému „vyřezávanému“ rámu nádherné umělecké dílo.

Marek Zágora

Předchozí díl seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-bloud-si-v-srdci-rika-%E2%80%9Ebuh-tu-neni%E2%80%9C/