Darmstadt: Codex Aureus. Das Goldene Evangelienbuch von Echternach - krásná publikace o jednom ze skvostů knižní malby 11. věku

Darmstadtský Primus Verlag připravil u příležitosti jedinečné výstavy „Die Salier. Macht im Wandel", která je v těchto dnech k vidění v německém Špýru (Speyer), již třetí vydání reprezentativní publikace o jednom z největších knižních skvostů, který byl vytvořen za vlády sálské dynastie. Cenným rukopisem je Codex Aureus, který vznikl kolem roku 1045 v benediktýnském opatství Echternach, kde fungovalo nejdůležitější skriptorium celého sálského období.

„Codex aureus Epternacensis" se řadí svou výzdobou mezi nejbohatěji iluminované manuskripty celého středověku. Patří do skupiny nejvýznamnějších rukopisů otonsko-sálské knižní malby, do níž lze také zařadit např. „Codex Egberti" (kolem 980/985) nebo „Codex Aureus Escorialensis" (kolem 1045/1050). Svými rozměry (44,5 na 31 cm) se pak řadí mezi největší dochované středověké evangeliáře.

Rukopis, který byl napsán zlatým inkoustem, se dnes nachází v Germánském národním muzeu v Norimberku (Germanisches Nationalmuseum), pro které byl zakoupen v roce 1955. Autorka přibližuje osudy rukopisu, který se až konce 18. století nacházel v klášteře Echternach.

Neznáme zadavatele díla a neznámé je rovněž místo, pro něž měl být původně určen. Nejpravděpodobněji vznikl Codex Aureus pro potřeby samotného kláštera. Podle stavu dochování je jisté, že se používal jen výjimečně a ukazován byl pouze o nejvýznamnějších církevních svátcích.

Do současnosti se dochovala rovněž unikátní vazba a hlavně „obložení" svazku, které je příkladem mistrovství trevírských zlatníků, kteří za použití zlata, slonoviny, emailu, drahokamů a perel zhotovili mezi roky 985 a 990 skutečné mistrovské dílo.

Za jeho vznikem je třeba hledat císařovnu Theofano a jejího syna Otu III., kteří jsou na něm vyobrazeni. Na první pohled zaujme i slonovinová destička uprostřed, která je dílem anonymního řezbáře, jenž zachytil scénu Ukřižování. Zadní strana vazby je pak potažena drahým byzantským hedvábím.

Evangeliář zvaný „Codex Aureus" obsahuje úplný text všech čtyř evangelií, který je doplněn předmluvami, seznamy kapitol a kánonovými tabulkami. Všechny strany tohoto unikátního rukopisu jsou bohatě zdobeny.

Nejvíce stránek publikace je věnováno samotné výzdobě rukopisu, který obsahuje celkem 136 pergamenových listů vyrobených z telecí kůže. Anja Grebe se v úvodu hlavní části knihy zabývá písmem a také obsahem textu rukopisu. Neopomíjí ani důležitý vztah mezi napsaným a vyobrazeným.

Asi sedmdesát stran publikace je zasvěceným komentářem k výzdobě jednotlivých listů, z nichž většina je v publikaci také barevně reprodukována, takže si čtenář může udělat o podobě vzácného díla ucelenou představu.

Nádherná je např. hned první celostránková iluminace na foliu 2v, na níž je vyobrazeno „Majestas Domini". Překrásné jsou ale i jednotlivé kánonové tabulky, kterým dominují anticky vypadající sloupy. U nich objevíme dokonce několik vyobrazení z „každodenního" života, máme tak před sebou lovce, sedláka, tesaře, zedníka či vinaře. Nechybí ale ani náměty z přírody (ptáci).

Celostránkové iluminace jsou, jak bylo běžné, věnovány i všem evangelistům (Matouš na fol. 20v, Marek na fol. 54v, Lukáš na fol. 78 v a Jan na fol. 112v), kteří jsou vyobrazeni i se svými symboly. Nechybí i několik překrásně zdobených celostránkových textových stran, na nichž text psaný zlatým písmem drží anděl, respektive andělé. Jedinečné jsou i některé iniciály, v nichž pak převažují především rostlinné ornamenty.

V rukopise je k vidění i několik kobercových stran (celkem čtyři dvoustrany), z nichž jedna imituje např. purpurové hedvábí s překrásným vzorem. Jsou důkazem velkého mistrovství středověkých iluminátorů.

Hlavní obrazové cykly se vztahují k životu, působení, smrti a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jednotlivé listy jsou rozděleny do tří pruhů, v nichž je pak zachycen hlavní děj, jak jej líčí texty evangelií.

Autorka se pokusila přiblížit nejen osobnosti malířů, kteří se podíleli na výmalbě Codexu Aureus, ale i fáze vzniku tohoto úžasného díla. Všímá si malby i jednotlivých přemaleb, které jsou u některých miniatur postřehnutelné i pouhým okem.

Velice přínosný je text, který formou sondy přibližuje působení skriptoria v Echternachu za vlády sálské dynastie a jenž stručně představuje i další dochované poklady knižní malby, jež v tomto benediktýnském opatství vznikly (hlavně Evangelistář Jindřicha III. z Brém, Codex Aureus z Escorialu, Codex Caesareus v Uppsale).

Kniha o Codexu Aureus je reprezentativním svazkem, jehož autorka zasazuje výjimečný rukopis do širokého kontextu otonsko-sálské knižní malby. Na závěr můžeme pouze konstatovat, že již pouhé listování touto publikací je velkým zážitkem.

Marek Zágora

Anja Grebe, Codex Aureus. Das Goldene Evangelienbuch von Echternach, Primus Verlag,, Darmstadt 2011, 152 stran, doporučená cena 19, 90 euro

Obsah:

I. Echternach, Gotha, Nürnberg - zur Geschichte des „Codex Aureus"

II. Der Prunkeinband des „Codex Aureus"

III. Illumination und Illustration - die Miniaturen und Zierseiten des „Codex Aureus"

IV. Maler und Übermaler - zur Herstellung des „Codex Aureus"

V. Buchmalerei in Echternach zur Salierzeit

VI. Der „Codex Aureus" im Kontext der ottonisch-salischen Buchkunst

Internet:

http://www.primusverlag.de/titel.php?artikel_id=117869744958