Budmerice: Slovenský překlad Kostnické kroniky Ulricha Richentala

V edici Prameny vydalo slovenské vydavatelství Rak další knihu, která má svým obsahem velice úzký vztah také k českým středověkým dějinám, Kostnickou kroniku Ulricha Richentala. "Rakem" vydávané prameny mají vždy vazbu ke středověkým dějinám "Slovenska", přesněji Uherského království. Kostnická kronika Ulricha Richentala je výjimečná tím, že v ní nalezneme vůbec nejstarší zmínku o Slovensku, a to ve spojení s jedním z nejvýznamnějších středověkých koncilů, který měl vyřešit a nakonec také vyřešil tzv. papežské schizma a jenž poslal na hranici jednu z největších osobností českých dějin, mistra Jana Husa.

Vynikajícímu překladu textu kroniky předchází dvě zajímavé studie. Autorem první je známý český medievista profesor František Šmahel, jenž se věnuje nejprve samotnému kostnickému koncilu, který proběhl v letech 1414-1418, a jednotlivým pramenům k jeho poznání. Všímá si rovněž osobnosti autora celé kroniky, který je v řadě faktů nepřesný, např. co se procesu s mistrem Janem Husem týče. Přesto je jeho kronika velice významným a hlavně autentickým pramenem. Richental si všímal nejen událostí kostnického koncilu, ale rovněž proměn života ve městě. Šmahel dále představuje nejznámější rukopisy Richentalovy kroniky, jež se nám dochovaly, zamýšlí se nad datem vzniku textu, jehož počátky klade kolem roku 1420, a také nad jeho vypovídací hodnotou.

Druhá studie z pera slovenské medievistky Daniely Dvořákové je zaměřena na uherské reálie, zejména je pak sondou do řad vysoké uherské šlechty, jejíž členové doprovázeli římského krále Zikmunda Lucemburského v době konání celého kostnického koncilu. Přibližuje rovněž vztah Ulricha Richentala k Uhrům, ale hlavně autorovy zmínky o "Slovensku", kterých je v textu hned několik. Autor sám nazývá Slovensko "Windenland", tedy "Zemí Slovanů".

Všechny středověké exempláře Kostnické kroniky, které se nám dochovaly, jsou bohatě vybaveny obrazovým doprovodem, rukopisy iluminacemi, prvotisky pak dřevořezy. Jednotlivá vyobrazení jsou nedílnou součástí celého díla. Existuje hned několik významných iluminovaných exemplářů Kostnické kroniky. Dva z nich, pražský a petrohradský, se dnes nacházejí v Praze v Národní knihovně ČR. Text je tak doplněn obrazem, který je sám o sobě velice zajímavým pramenem, ale i k němu se musí přistupovat kriticky. Podobně je tomu i u vyobrazených erbů jednotlivých účastníků kostnického koncilu, z nichž je velká část zobrazena chybně.

Celá kniha, která je velice zajímavým čtením, je doplněna celostrannými kolorovanými dřevořezy z prvního tištěného vydání Anton Sorga, jež vyšlo v Augšpurku roku 1483.

Marek Zágora

(autor je externím doktorandem na katedře historie Ostravské univerzity)

Mária Papsonová, František Šmahel, Daniela Dvořáková, Kostnická kronika. Historické rozprávanie o meste, ktoré sa stalo stredom Európy, a čo to znamenalo pre Slovákov a Čechov, nakladatelství Rak, Budmerice 2009, 311 stran, cena 19,88 eur.