Brusel: Výstava IMAGINE! ke 100. výročí vzniku surrealismu je i triumfem pro českou malířku Toyen (IMAGINE! 100 YEARS OF INTERNATIONAL SURREALISM)

Královská muzea výtvarného umění (Musées Royaux des Beaux-Arts de Belgique) v Bruselu hostí mimořádnou mezinárodní putovní výstavu IMAGINE! ke 100. výročí vzniku mezinárodního surrealismu, která vznikla v úzké spolupráci s pařížským Centre Pompidou.

Organizátoři věnovali pozornost především malířskému dědictví surrealismu. A bylo to šťastné rozhodnutí, protože před diváky se rozkryl neobyčejně bohatý svět forem, výtvarných nápadů a fantazie tak rozdílných tvůrců, jako byl Max Ernst, Salvador Dalí, Joan Miró, René Magritte nebo Paul Delvaux.

Roku 1924 vydal André Breton Surrealistický manifest. První část je věnovaná svobodě ducha. Zdůrazňoval roli šílenství a halucinace, která je v tvorbě i vnímání nezanedbatelným pramenem požitku. Tvrdil, že lidé žijí stále pod vládou logiky. Ale ta vysvětluje jenom činy bezprostředně závislé na naší racionální zkušenosti. Proto se obracel k zakladateli psychoanalýzy Sigmundu Freudovi, moravskému rodákovi, který ho zaujal knihou Výklad snů.

Breton pracoval s pojemem imaginace, která souvisela se sny, na které se zaměřil ve svém výkladu právě Freud. Surrealismus použil jako poctu básníkovi Apollinairovi, který termín uvedl v život. Breton ho definoval jako psychický automatismus, diktát myšlení s vyloučením kontroly vykonávané rozumem a mimo jakékoliv estetické nebo mravní meze. Je to vyšší realita asociací, tvorba spoléhající se na všemohoucnost imaginace.

Kdyby se surrealismus omezil jen na literaturu a politický aktivismus, neměl by nikdy tak široký ohlas, jako když se Surrealistický manifest stal podnětem a inspirací pro malíře a sochaře. Asi si toho byl vědom i sám Breton, když v roce 1928 sepsal důležité pojednání Surrealismus a malířství.

Nejde o jednotný stylový proud. Naopak ve výtvarném umění je pro něj příznačná značná rozmanitost, v polohách od abstrakce až po naturalismus. Bruselská výstava to dokládá doslova na každém kroku.

Jako velikána surrealistické malby představuje zejména německého rodáka Maxe Ernsta, jednoho z nejkreativnějších umělců 20. století. Je na výstavě zastoupen nejslavnějšími obrazy z mezinárodních sbírek. Právem se i jeho obraz z kolekce Peggy Guggenheimové z Benátek dostal na obálku obsáhlého katalogu, který vychází mj. francouzsky a anglicky.

Vynikajícími obrazy je připomenuta také tvorba mistra skandálů a mystifikace Salvadora Dalího. Nechybí pochopitelně belgičtí surrealisté. Výrazně diváky osloví svými ranými surrealistickými obrazy zejména Paul Delvaux.

Mezi malířkami, jako byla třeba vynikající Dorothea Tanning, Ernstova manželka, nebo Leonora Fini, dominuje také naše Toyen, zastoupená dvěma obrazy. Mezinárodní konfrontace s nejlepšími surrealistickými umělci ji opět katapultovala mezi osobnosti evropského umění 20. století.

Výstava je putovní. Po Bruselu a Paříži (Centre Pompidou) výstava pokračuje do Hamburku (Kunsthalle) a Madridu (Fundación Mapfré) a poté bude ukončena v Muzeu umění v americké Filadelfii (Philadelphia Museum of Art). Že se vyhne Praze, jednomu z center mezinárodního surrealismu, už asi nikoho v Česku nepřekvapí!

Na každé zastávce bude výstava obměněna a trochu jiné bude i celkové zaměření. Třeba v Bruselu chtěli organizátoři ukázat přímou vazbu surrealistické malby na tradici umění evropského symbolismu. Proto je na výstavě zastoupen třeba Francouz Odilon Redon nebo belgický malíř a sochař Fernand Khnopff.

Zajímavá je i naznačená návaznost na evropský surrealismus v USA v tvorbě abstraktních expresionistů, zejména pak Jacksona Pollocka. Ostatně není náhodou, že to byl právě Max Ernst, který tohoto malíře inspiroval k metodě drippingu, kdy obraz dotvářel proděravělou plechovkou s černou barvou, zavěšenou na provázku a volně se pohupující nad plochou plátna.

Výstava nabízí divákům intenzivní ponoření se do surrealistické poezie, snu, labyrintu, metamorfózy, neznáma a podvědomí. Pocta prostřednictvím obrazů, kreseb, koláží, soch, objektů, asambláží a fotografií se skutečně povedla. V mnohém navazuje na kdysi skvělou přehlídku Surrealismu 1919-1944, kterou pro Düsseldorf v roce 2002 připravil historik umění Werner Spies. Výstava v Bruselu potrvá do 21. července. Od 4. září 2024 do 13. ledna 2025 bude pod názvem SURRÉALISME představena v pařížském Centre Pompidou.

Peter Kováč

Internet:

https://fine-arts-museum.be/en

https://www.centrepompidou.fr/fr/programme/expositions