Brno: Mediální revoluce – kniha o slavném baptisteriu ortodoxních v Ravenně z hlediska křesťanských rituálů (Books & Pipes)

„Ravenna je městem, kam by se měl vydat každý milovník umění toužící po poznání pozdně antického světa. Pokud by se však jednalo o člověka, který si nevystačí jen s turistickými průvodci a chtěl by nahlédnout i do odborné literatury, jeho přípravy by se pravděpodobně značně protáhly. Po pročtení obrovského množství studií by zjistil, že i po více než století vědeckého bádání zůstávají ravennské památky předmětem neutuchajících debat a stále vyvolávají nové a nové otázky.“

Tato slova napsala loni Zuzana Frantová, historička umění působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, v časopise Art Antiques, kde otiskli její článek Ravenna, hlavní město krásy. Běžný čtenář se tak částečně a popularizační formou mohl seznámit s její knihou Ravenna: Sedes Imperii. Artistic Trajectories in the Late Antique Mediterranean, za kterou získala prestižní Cenu Josefa Krásy. Škoda, že publikace dosud nevyšla česky. Ostatně od dob Vojtěch Birnbauma (Ravennská architektura, její původ a vzory. Praha 1916) se u nás na Ravennu tak nějak zanevřelo. Závidět můžeme Polákům, kde nedávno vyšla v překladu obsáhlá kniha Judith Herrinové Rawenna – stolica imperium, tygiel Europy (Poznaň 2021)

Nicméně před několika měsíci se na českém knižním trhu objevila útlá publikace věnovaná jedné konkrétní památce z Ravenny, baptisteriu ortodoxních, kterou společně se Zuzanou Frantovou napsal Ivan Foletti. Jejich kniha nazvaná Mediální revoluce: Christianizace Evropy, Ravenna pátého století a jak obrazy mění dějiny má dvě části.

První se týká technologie mozaiky jako nového materiálu k působivým uměleckým dílům pozdní antiky a raného středověku, druhá pak zmíněného baptisteria v Ravenně, jedné z vynikajících křesťanských památek 5. století v Itálii. Oba autoři se snaží ukázat, jak obrazy vytvořené z mozaiky ovlivnili christianizaci Evropy v tomto období.

Zřejmě na konci roku 402 se císař Honorius rozhodl přesídlit z Milána do bezpečnější Ravenny a z malého sídla u mořského břehu se tak stalo sídelní město, což s sebou přineslo rozsáhlou stavební aktivitu a mj. vybudování křesťanských chrámů s nádhernými skleněnými mozaikami. Krok za krokem Frantová a Foletti mapují na příkladu baptisteria, jak tato nová architektura a její výzdoba působily na tehdejší obyvatele. Konkrétně je zajímá křest v baptisteriu a to, jak intenzivně na ty, kteří se nechali pokřtít, působil v jeho interiéru obřad, zpěv, vůně kadidla, a hlavně úžasné mozaiky a jejich osvětlení.

Z dosud vydaných českých publikací, které jsou spojeny s profesorem Folettim a jeho žáky, se mi tato zdá nejzajímavější. Čtenář se sice toho dozví málo o tehdejší architektuře baptisterií a jejich specifické architektonické formě a její symbolice (osmiúhelník půdorysu + kruh kopule), také málo tam je toho o stylu autorů výzdoby a jejím zasazení do dobových uměleckohistorických souvislostí, ale to vše bohatě nahrazuje pojednání o funkci a smyslu stavby z hlediska křtu.

Tato jednostranná orientace textu v podstatě vychází z toho, že nejde o ucelenou knihu, kde by mělo být téma krok za krokem vysvětlováno čtenáři, ale o rozšířenou odbornou studii na téma mytí nohou během ravennského křestního rituálu, kde se předpokládá, že zainteresovaní odborníci jsou už přímo seznámeni s uměním a architekturou Ravenny a dosavadní poznatky, ať už je přinesla Kostofova monografie této památky (Spiro Kostof, The Orthodox Baptistry of Ravenna Yale University Press, 1965), nebo skvělá studie Annabel Jane Wharton Ritual and Reconstructed Meaning: The Neonian Baptistery in Ravenna (Art Bulletin 1987, dostupná na internetu), jsou prostě rozšířeny o nové postřehy, domněnky a hypotézy.

Naštěstí Frantová a Foletti nad rámec odborné studie vše podstatně rozšiřují, takže i laický čtenář tady najde řadu odpovědí na otázky, které může mít po návštěvě baptisteria v Ravenně. Ale úplně všechno mu není vysvětleno. Zájem obou autorů se soustředil pouze na mozaiky a nápisy, stranou zůstala reliéfní výzdoba, byť bohužel z velké části zničená moderními restaurátory, ale lze ji rekonstruovat. Také mozaikový pás pod apoštoly neobsahuje jen oltáře s otevřenými knihami, ale i další motivy, které by si zasloužily objasnění, nemluvě o dekorativních motivech často se symbolických významem nebo o postavách proroků nebo světců (?). Něco je naznačeno v poznámkách, ale jde jen o náznak pro „ty poučené“. Moc by mě také zajímal jejich rozbor baptisteria ariánů, jehož zachovalá výzdoba kupole je téměř stejná jako v případě baptisteria ortodoxních (odchylky v gestech jsou dány moderním nevhodným restaurováním), jen s tím podstatným rozdílem, že Jan Křtitel má v ruce jiný atribut.

To vše jsou ale jen více méně maličkosti k zajímavé knize, která je v českém prostředí objevná. Po dlouhá desetiletí se totiž u nás píše o sakrální architektuře pouze jako o prázdné formě s naprostým nezájmem o to, k čemu stavby sloužily, jaký byl jejich význam, jaké obřady se v nich odehrávaly. Každé přirovnání pokulhává, ale je to, jako bychom v případě divadla psali pouze o kulisách a naprosto nás nezajímalo, co se na prknech, která znamenají svět, děje a odehrává, co v architektuře divadla prožívají diváci a co herci a jaké je jim tam přisouzeno místo.

Frantová a Foletti přesvědčivě ukazují, že pokud nás začne baptisterium v Ravenně zajímat z hlediska křesťanských obřadů, ke kterým bylo určeno, a také z hlediska pocitů člověka, který v nich prošel iniciačním rituálem, tak nám tato památka řekne o své době mnohem více než písemné prameny, ze kterých se nejčastěji vychází. Z tohoto hlediska je kniha Mediální revoluce inspirativní čtení a současně ho mohu doporučit všem, které kdy okouzlila Ravenna a její památky.

Peter Kováč

Ivan Foletti, Zuzana Frantová, Mediální revoluce: Christianizace Evropy, Ravenna pátého století a jak obrazy mění dějiny, nakladatelství Books & Pipes 202, 168 stran, běžná cena 295 Kč, cena u nakladatele 221 Kč

Internet:

Mediální revoluce | Books & Pipes (bookspipes.cz)