knižní novinky detailbrno: antropologie obrazu hanse beltinga vyšla v českém překladu (nakladatelství books & pipes)

Brno: Antropologie obrazu Hanse Beltinga vyšla v českém překladu (nakladatelství Books & Pipes)

Brněnské nakladatelství Books & Pipes vydalo v českém překladu Beltingovu Antropologii obrazu. Hans Belting je jedním z nejvýznamnějších německých historiků umění současné doby, jak v úvodu ke knize obsáhle připomíná Ivan Foletti. Mimochodem Folettiho zásluhou věnoval Belting brněnské Masarykově univerzitě část svojí odborné knihovny.

Český čtenář měl zatím možnost setkat se s Beltingovými úvahami ve dvou přeložených publikacích menšího rozsahu. Konec dějin umění vyšel česky v roce 2000 v nakladatelství Mladá fronta a knižní esej Němci a jejich umění vydalo nakladatelství Books & Pipes před dvěma roky. Určitě záslužná aktivita, ale Beltinga jako myslitele ohledně „dějin obrazů“ nám nabízí až nyní do češtiny přeložená publikace Antropologie obrazu.

Mezi českými odborníky měla Antropologie obrazu ohlas už záhy po svém německém vydání. V roce 2005 ji recenzoval Petr Wittlich na stránkách časopisu Umění (2005, s. 295-299). Uvedl tehdy, že antropologické hledisko vede interpretaci umění hodně do šířky ke globálnímu uchopení problému lidské obrazotvornosti.

Belting sám tvrdí, že antropologie se v přesně definovaném pojmu týká především lidské společnosti a nikoliv obrazů. On tím ale chce vyjádřit, že pojem antropologie obrazu nabízí interdisciplinární rozhled, protože člověk žije s obrazy a svět chápe v obrazech. Nabízí tak k výkladu víc možností než jen ikonologie nebo stylová analýza.

Jednotlivé kapitoly jsou úvahami o smyslu a chápání obrazů v obecné rovině i na konkrétních příkladech. V 6. kapitole se Belting kupříkladu zabývá otázkou vztahu mezi smrtí a obrazem – speciálně ho zajímá, jakou roli hrála smrt v rozhodnutí pořizovat si obrazy. Kult mrtvých doprovázel člověka už od pravěku a snaha „zvítězit nad smrtí“ se objevila ve chvíli, kdy v Jerichu před osmi tisíci lety neznámý umělec pomocí hlíny na skutečných lidských lebkách vymodeloval „živé“ tváře svých ctěných předků. Vyobrazení se tam objevilo jako „náhrada“ mrtvého.

Detailně se pak Belting věnuje tématu kultu mrtvých a tomu, jakou rozdílnou roli v něm hrála právě vyobrazení. Jinak se na „obrazy“ mrtvých dívali staří Egypťané, jinak Řekové a opět jinak Římané.

Mě osobně nejvíce zaujala 5. kapitola věnovaná portrétům. Belting tam objevuje vzájemné propojení heraldických erbů a podobizen v rámci aristokratické společnosti. U vysoké šlechty obraz – erb a obraz – podobizna patřily k důležité genealogické reprezentaci. Když pak Jan van Eyck a Robert Campin začali malovat i portréty měšťanů, byla to v rámci hierarchicky uspořádané středověké společnosti skutečná revoluce.

Takže jinak chápeme portréty my a jinak je chápali ti, kteří se v 15. století nechali portrétovat. Specifickým tématem jsou pak podle Beltinga podobizny humanistů v 16. století, kteří jsou zobrazeni při psaní svých knih. Jejich tvář nekomunikuje přímo s divákem, ale oslovuje pozorovatele právě knihou, tedy slovem a textem vzdělance.

Beltingův text musí čtenář doslova studovat, osvojit si jeho systém argumentace a pochopit také jeho terminologii, vžít se do jeho způsobu výkladu. Téma načrtnuté v 5. kapitole Belting rozvedl v knize Faces, která je z tohoto hlediska čtivější a argumentačně pochopitelnější. Naproti tomu Antropologie obrazu je i pro profesionála, dobře obeznámeného s dějinami umění, velmi náročné čtení.

Doufejme, že se zásluhou brněnských vydavatelů jednou dočkáme i té nejdůležitější Beltingovy knihy Bild und Kult – mimochodem Poláci jsi mají přeloženou už od roku 2010, kdy ji vydalo gdaňské nakladatelství Slowo/obraz teritoria. A Antropologie obrazu polsky vyšla už v roce 2007!

Peter Kováč

 

Hans Belting, Antropologie obrazu (Návrhy vědy o obrazu), překlad Iva Kratochvílová, Brno 2021, 160 × 230 mm, 280 stran, cena 345 Kč (u nakladatele 259 Kč), ISBN: 978-80-7485-250-3

 

„Význam Beltingova textu netkví pouze v jeho schopnosti ptát se například na roli smrti v soudobé civilizaci. Téma, které mě osobně se skoro dvacetiletým odstupem od prvního přečtení zasáhlo nejvíce, je rozhodně způsob, kterým Belting vidí a popisuje zásadní společenské změny, jež do našeho světa přinášejí virtuální obrazy. V roce 2001 jako by předpovídal vývoj a dopad moderních technologií na náš každodenní život.“

Z úvodního textu prof. Ivana Folettiho

Internet:

https://www.bookspipes.cz/antropologie-obrazu

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru