Barcelona: Přebohaté hodinky vévody z Berry - faksimile nejkrásnějšího rukopisu pozdního středověku

Barcelonské vydavatelství M. Moleiro, jež se specializuje na vydávání faksimilí středověkých rukopisů a starých map, připravilo opravdovou lahůdku: nové vydání faksimile rukopisu Les Très Riches Heures de Duc de Berry, u nás známého jako Přebohaté hodinky vévody z Berry. Poslední faksimile tohoto významného rukopisu bylo vydáno ve Faksimile-Verlag v Luzernu v roce 1984 a již několik let je celý náklad rozebrán. Vydavatelství Moleiro vydává rukopis, jenž bývá označován za "krále iluminovaných rukopisů", v omezeném nákladu 550 kusů, všechny samozřejmě v nejvyšší kvalitě.

Jan, vévoda z Berry (1340-1416), významný politik, diplomat a mecenáš v období stoleté války byl třetím synem francouzského krále Jana II. Dobrého (vládl v letech 1350-1364) z rodu Valois a Bonny Lucemburské, dcery českého krále Jana Lucemburského. Byl tedy i synovcem římského císaře a českého krále Karla IV. Jeho starším bratrem byl pak další francouzský král Karel V. (1364-1380). Hlavním městem území, které spravoval, bylo až do jeho smrti Bourges, kde byl také pohřben.

Bibliofilie byla rodinným dědictvím. Již vévodův otec Jan II. Dobrý byl velikým milovníkem knih a na jeho dvoře pracovalo hned několik kvalitních iluminátorů. Bibliofily se stali také všichni Janovi synové. Např. knihovna Karla V. v Louvru čítala asi 1000 rukopisů. Knihovna vévody z Berry měla na konci jeho života „jen" 300 knih, většina z nich ale byla mimořádné kvality. Rukopisy z jeho knihovny byly v neustálém pohybu, knihy si kupoval, dostával je jako dary a taky je rád sám darovával. Existují dokonce svazky s jeho ex-libris, které nejsou uvedeny v dochovaných inventářích, ale je jisté, že mu musely patřit. Cenil si díla současná i starší (ze 14. století) a zajímal ho i obsah jednotlivých rukopisů.

Přebohaté hodinky vévody z Berry jsou považovány za jeden z nejkrásnějších a nejcennějších rukopisů 15. století. Manuskript čítající 206 pergamenových listů o rozměrech 29,4 na 21 cm se dnes nachází v Musée Condé na zámku Chantilly. Práce na něm byly započaty asi roku 1410 a poslední miniatury byly dokončeny v letech 1485-1489.

Máme štěstí, že známe jména hlavních tvůrců rukopisu: byli jimi proslulí bratři z Limburka (Paul, Herman a Johan) a Jean Colombe. Paul (narozený kolem 1385-1386), Herman (1386-1387) a Johan (kolem 1388) van Limburg pocházeli z města Nimwegen a byli potomky významného uměleckého rodu Malouel-Limburg. Johan a Herman byli svým strýcem uvedeni do Paříže, kde se začali učit zlatníky, a asi roku 1402 se k nim přidal i jejich starší bratr Paul, který získal zakázku od burgundského vévody Filipa Smělého.Všichni pak vstoupili do vévodových služeb a pracovali společně na Bibli moralisée, která měla mít po dokončení přes 5000 miniatur. Filip Smělý ale roku 1404 zemřel a dílo zůstalo nedokončeno.

Po smrti burgundského vévody vstoupili bratři do služeb vévody z Berry, který byl velkým milovníkem umění a zejména iluminovaných rukopisů. Pověřil je prací na nové knize hodinek, která měla být svým způsobem jedinečná, a tak vznikly Les Belles Heures de Duc de Berry (1405-1408). Vévoda z Berry daroval Paulovi velký dům v Bourges, aby si ho k sobě co nejvíce připoutal. Bratři z Limburka dostávali od vévody vysoké platy a drahé dary (drahokamy a šperky), pohybovali se ve vévodově blízkosti, patřili k členům jeho dvora.

Roku 1410 pověřil vévoda bratry novým úkolem - vytvořit knihu hodinek, která by překonala vše, co doposud vzniklo, Les Trés Riches Heures. V roce 1415 zemřel náhle Johan van Limburg, ale Paul a Herman pracovali na rukopise dál, až do vévodovy smrti o rok později. Ve stejném roce jako vévoda umírají za nevyjasněných okolností i Paul a Herman.

Byla zhotovena asi třetina předpokládaných miniatur, rukopis zůstal nedokončen, o čemž svědčí např. chybějící popisky, čísla a značky u miniatur měsíců, které jsou nejznámějšími a nejčastěji reprodukovanými iluminacemi rukopisu.

Na první pohled je zřejmé, že řadu miniatur namaloval a rukopis dokončil někdo jiný než bratři z Limburka. Na foliu 75r jsou vyobrazeny postavy knížete a kněžny, které byly podle erbu identifikovány jako Karel I. Savojský a jeho žena Blanka z Montferrat. Oba jsou vyobrazeni jako donátoři, a proto byli spojováni s dokončením celého rukopisu. Byli sezdáni roku 1485, Karel o čtyři roky později zemřel, rukopis byl tedy dokončen mezi těmito léty. Při hledání v účetních knihách domu Savojského byl nalezen k roku 1485 údaj o Jeanu Colombe, kterému bylo vyplaceno 25 zlatých za vymalování „kanonických hodinek". Karel Savojský byl s jeho prací velice spokojený. Rodina Colombe pocházela pravděpodobně ze Sens. Malíř Jean Colombe se narodil mezi léty 1430-1435. Také jeho syn i vnuk pracovali jako iluminátoři. Po roce 1480 vedl v Bourges jednu z nejvýznamnějších malířských dílen v zemi. Zemřel roku 1493.

Dnes je jisté, že na rukopise pracoval ještě jeden neznámý malíř, jehož práce se většinou vymezuje rokem 1440, nejčastěji se skloňuje jméno Barthélemy van Eyck. Možná jim byl ale jiný malíř pracující na dvoře francouzského krále Karla VII.

Rukopis Přebohaté hodinky vévody z Berry je nejen impozantním a úchvatným uměleckým dílem, ale zároveň také nádhernou sondou do středověké každodennosti a dobového myšlení.

Marek Zágora

Internetová stránka:

http://www.moleiro.com/base.php?p=berry/es