podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: ludvík jagellonský na portrétu hanse krella z roku 1526

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Ludvík Jagellonský na portrétu Hanse Krella z roku 1526

V posledních letech se čím dál tím více badatelů, historiků i historiků umění, věnuje období vlády panovníků z dynastie Jagellonců. Důkazem je kupř. velkolepý mezinárodní projekt „Europa Jagellonica“, opomenout nesmíme ani oba svazky „Královského díla“ profesora Jiřího Kuthana (Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců). Zvýšená pozornost je věnována také jednotlivým členům jagellonské dynastie, v případě českých zemí Vladislavu II. Jagellonskému a jeho synu Ludvíkovi.

Do současnosti se nám dochovalo hned několik portrétu Ludvíka Jagellonského (1506-1526), krále, jenž přišel o život v bitvě s Turky u Moháče. Mezi jeho nejzajímavější portréty patří obraz, jenž dnes patří do sbírek vídeňského Kunsthistorického muzea, ale trvale je vystaven na zámku Ambras v Insbrucku. Autorem králova portrétu je Hans Krell.

Renesanční malíř Hans Krell (jeho příjmení se objevuje v písemných pramenech rovněž v podobě Krel, respektive Krehl) se narodil pravděpodobně v roce 1495 v Crailsheimu a ve své době byl nazýván „knížecím malířem“.

V letech 1522 až 1526 působil ve službách českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského a víme, že pracoval nejen v Praze, ale také v Budíně a Prešpurku. Z dochovaných účtů lze vyčíst, že vedle různých příležitostných zakázek namaloval hned několik různých portrétů a také dvojportrétů královského páru, tedy krále Ludvíka a jeho manželky Marie Habsburské (1505-1558).

Kupř. v letech 1522 a 1523 pobýval v Čechách a namaloval portréty v celkové hodnotě 426 rýnských zlatých. Bohužel se ze všech podobizen dochovaly jen dva samostatné portréty krále a královny. Jedním je obraz ze zámku Ambras, druhým pak královnin portrét nacházející se dnes ve sbírkách Bayerische Staatsgemäldesammlung v Mnichově, ale vystaven je ve Státní galerii v Bamberku.

Ludvíkův portrét je mladší, vznikl v roce 1526 v Budíně a zobrazuje mladého, dvacetiletého panovníka s řetězem Řádu zlatého rouna, jehož byl členem již od roku 1518. V horní části obrazu čteme nápis „. M . D . 26 . ZAL IVLIIS . BIS . QUVARTVM . INGRE / SSI . POST . TRES . TRIETERIDES . AN / NVM . HAEC . LUDOVICI . / REGIS . IMAGO EVIT .”

Králova podoba odpovídá jeho věku, přesto se můžeme domnívat, že Krell namaloval Ludvíka mladšího, než ve skutečnosti vypadal. Můžeme tak soudit, uvědomíme-li si, jak v roce 1524 Ludvíka popsal kronikář Jan Dubravius, který mladého vladaře spatřil na vlastní oči. Dubravius napsal: „K němu sluší se podotknouti tři mimořádné rysy a všechny tři byly výrazem přílišné předčasnosti: že totiž brzy dospěl, že mu předčasně narostl vous a že měl už v osmnácti letech šediny“.

Tento obraz, který Hans Krell namaloval na lipovou desku o velikosti 31,5 na 25 cm, můžeme považovat za králův oficiální portrét. Portrét mohl sloužit jako dar, který se tak dostal na cizí panovnický dvůr, resp. dvory. Svědčí o tom mimo jiné i jeho časté kopírování v době po Ludvíkově tragické smrti.

Zajímavý je i portrét Marie Habsburské. Měří 45 x 36 cm a je starší, vznikl již v roce 1522 v Praze. Na obraze je „napsán“ letopočet 1524, původní dvojka byla opravena na čtyřku. Obraz vznikl v roce slavnostní Mariiny korunovace na českou královnu (1. června 1522), jež proběhla ve Svatovítské katedrále v Praze.

Významné události se zúčastnila řada urozených hostů, mezi nimiž byli např. saský vévody Jiří se svou manželkou Barborou Jagellonskou, nebo Fridrich II., vévoda lehnický, jenž měl za manželku rovněž jednu z jagellonských princezen. Obraz namalovaný rovněž na lipovém dřevě měl pravděpodobně stejnou funkci jako Ludvíkův portrét z roku 1526.

Do současnosti se ve Vídni dochoval účet Hanse Krella k jeho pracím pro krále Ludvíka v letech 1525-1526. Detailní soupis prací zaplňuje celkem osm stran rukopisu! Je možné, že byl účet vystaven až po králově smrti vdově Marii Habsburské nebo jejímu bratru a novému českému králi Ferdinandovi I.

Hans Krell měl velkou smůlu, v Praze i Budíně dostával velké množství zakázek, ale neobdržel žádnou odměnu: „Zde jsou zaznamenány dluhy, které mi dluží král Ludvík, když jsem pro Jeho Výsost pracoval v Praze, přičemž jsem do této práce sám vložil zlato a stříbro, ale nikdy jsem za ni nedostal ani fenik.“

A co bylo s Hansem Krellem po roce 1526? Po roce 1526 přesídlil Hans Krell do Lipska, kde je doložen roku 1533. Nějakou dobu žil a pracoval také ve Freibergu, kde působila jeho dílna. Věnoval se především malování portrétů, dá se dokonce říci, že je maloval ve velkém. Dostával řadu prestižních zakázek, zejména na portrétování členů jednotlivých vladařských rodů (např. saského vévody Augusta a jeho manželky Anny). Malířem se stal i jeho syn Johann. „Knížecí malíř“ Hans Krell zemřel v roce 1586 v Lipsku.

Oba výše popsané portréty, které k sobě neodmyslitelně patří, byly spolu naposledy k vidění na mezinárodní výstavě „Europa Jagellonica. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců 1386/1572“.

 

Marek Zágora

 

Foto: Marek Zágora


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru