Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Ladislav Pohrobek v latinsko-německo-českém slovníku z Vatikánské knihovny

Letos si připomínáme 560 let od nástupu Ladislava Pohrobka na český královský trůn. Ladislav po matce Lucemburk a po otci Habsburk se narodil 22. února 1440 několik měsíců po smrti svého otce Albrechta II. Habsburského, a proto získal přívlastek Postumus = Pohrobek.

Dožil se pouze sedmnácti let, přesto se nám do současnosti dochovalo několik výjimečných vizuálních pramenů, jež jasně ukazují, že Ladislav měl velký zájem o výtvarné umění, zejména pak bohatě iluminované rukopisy. Právě v nich objevíme jeho často reprezentativní vyobrazení.

Majestátní vyobrazení Ladislava Pohrobka nalezneme např. v latinsko-německo-českém slovníku, který byl vyhotoven pro mladého krále, aby se co nejrychleji naučil jazyku, kterým se mluvilo v Českém království. Zajímavý manuskript se dnes nachází ve Vatikánské knihovně (signatura Cod. Pal. Lat. 1787). Foliu 3v vévodí nádherná miniatura zobrazující trůnícího krále Ladislava Pohrobka (obr 1).

Mladý panovník sedí na vyvýšeném trůně a je pootočen doleva, v levé ruce drží říšské jablko, v pravé pak žezlo. Iluminace s tmavě modrým pozadím je orámována erby zemí, kterým Ladislav vládl. V horních rozích jsou zachyceny erby Uher a Čech, dole pak erby Rakous a Lucemburska, dole uprostřed je ještě znak Moravy.

Král je oblečen do bílého spodního oděvu, přes prsa má překřížený růžový pás. Dále je oblečen do karmínově červeného pláště se zlatými ornamenty a modrým podšitím, který má sepnutý pod krkem zlatou sponou. Z pod králova šatu pak vyčuhují rovněž karmínově červené špičaté střevíce podle poslední burgundské módy. Autorem iluminace je pravděpodobně tzv. Mistr Šelenberské bible, který se podílel také na výzdobě Ladislavovy Modlitební knížky (viz níže).

S královým vyobrazením ve slovníku z Vatikánské knihovny souvisí i některá další Ladislavova zobrazení. Jedná se zejména o jeho vypodobnění v Modlitební knížce Ladislava Pohrobka (Orationale regis Ladislai Posthumi), jež se dnes nachází v Národní knihovně ČR v Praze (signatura ve 2. polovině 20. století Teplá 39, dnes Teplá. MS c 87). Rukopis obsahuje celkem 204 pergamenových folií o rozměrech 11,4 na 8 cm.

Známé je zejména vyobrazení mladého krále v jedné ze dvou figurálních iniciál tohoto rukopisu, jehož první část vznikla v rakouském klášteře Melk a druhá, od folia 87r, pak v Čechách po králově příjezdu do Prahy v roce 1453.

Na nejznámějším foliu 93r vidíme v iniciále U klečícího panovníka při modlitbě (obr 2). Výrazným, charakteristickým rysem a zároveň jakýmsi atributem jsou královy dlouhé světlé vlasy zdobené korunou. Králova tvář nese výrazné portrétní rysy, jak je můžeme vidět např. na známém Ladislavově "vídeňském" portrétu. Mladý panovník je obklopen anděly, kteří hrají na hudební nástroje.

Ve stejném rukopise nalezneme i několik dalších Ladislavových vyobrazení (obr. 3), která ale nedosahují takových kvalit jako výše zmíněná iniciála. Na foliu 6v, na němž se nachází první celostránková miniatura, je zobrazen král Ladislav adorující trůnící Pannu Marii. Po stranách jsou vyobrazeny znaky zemí, kterým mladý panovník vládl. Nahoře malíř zobrazil znaky Uher a Čech, dole pak Rakous a Moravy, přičemž každý znak je nesen andělem. Jedná se zde pravděpodobně i o vyjádření kontinuity vlády Ladislava Pohrobka v zemích, kterým vládl králův předchůdce, jeho otec Albrecht II. Habsburský.

Na foliu 50v je panovník zachycen při zpovědi a na stejném foliu dole pak rozdává almužnu. Na foliu 65v nacházíme krále jako rytíře ve zlatém brnění během modlitby. Tato vyobrazení nemůžeme považovat za reprezentativní se zvýrazněním Ladislavových tělesných rysů. Spíše je typ mladého panovníka zachycen v životních situacích, v nichž se měl častěji nacházet. Tepelský manuskript je jedním z důkazů, že Ladislav Pohrobek obdržel po příjezdu do Prahy několik rukopisů, které mu měly pomoci lépe se adaptovat v novém prostředí.

Dalším zajímavým rukopisem, který je svou výzdobou příbuzný s vatikánským manuskriptem, je Antifonář brněnských kartuziánů, který se dnes nachází v Rakouské národní knihovně (ÖNB, Cod. 1775). Na foliu 58v je v dolní části vyobrazen trůnící Saul, před nímž stojí několik bojovníků. Byl to již Josef Krása, který rozpoznal v Saulovi kryptoportrét Ladislava Pohrobka.

Při srovnání tohoto vyobrazení s Ladislavem Pohrobkem ve vatikánském rukopise latinsko-německo-českého slovníku najdeme řadu styčných bodů, např. téměř totožná velikost obou miniatur. Lze to považovat za jeden z důkazů, že se ve skutečnosti jedná o podobiznu mladého českého a uherského krále.

V rakouském klášteře Melk vznikl také další rukopis, jenž byl určen přímo pro Ladislava Pohrobka. Jedná se o latinskou gramatiku Aelia Donata, kterou opsal melcký mnich Simon (Šimon). Rukopis, který vznikl krátce po roce 1450, se dnes nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni (ÖNB, Cod. 23).

Mladý král je zobrazen při modlitbě v iniciále P na foliu 1r. Jeho hlavu opět zdobí dlouhé světlé vlasy a je oděn jako módní švihák, což je nejlépe vidět u jeho špičatých střevíců. Součástí iniciály jsou i znaky čtyř zemí, jimž vládl. Jsou zakomponovány jakoby do „trojlístku", v jehož středu je znak Rakous. Jednotlivé lístky pak tvoří znaky Čech, Uher a Moravy.

Je více než pravděpodobné, že během Ladislavova života vznikly i další bohatě iluminované rukopisy, v nichž bychom objevili jeho zobrazení. Bohužel se jich do současnosti více nedochovalo.

Marek Zágora