podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: karel iv. a václav iv. na stříbrném feniku z laufu a erlangen

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Karel IV. a Václav IV. na stříbrném feniku z Laufu a Erlangen

Lucemburskému mincovnictví byla a je stále věnována zvýšená pozornost, protože se jedná o velice zajímavé téma. Nejvíce se badatelé zabývají lucemburskými zlatými ražbami, florény  českého krále Jana Lucemburského, „portrétními“ dukáty římského císaře a českého krále Karla IV. nebo mimořádnou mincí écu d’or téhož panovníka. Přesto dominujícím mincovním kovem bylo i ve 14. století stříbro.

Z hlediska regální a imperiální ikonografie stojí ale za pozornost i některé stříbrné mince. První takovou je parmské grosso (obr 1 a 2) Jana Lucemburského. Na minci, která je doložena od roku 1331, kdy bylo Janu Lucemburskému pětatřicet let, a stal se signorem města Parma, je zachycena králova hlava z profilu. Můžeme dokonce vidět jisté portrétní rysy, jež jsou ale zjednodušeny z důvodu malého prostoru, který byl vyhrazen mincovnímu obrazu.

Král byl portrétován podle posledního italského vkusu, čemuž nasvědčuje úprava jeho vlasů, vousu a kníru. Můžeme tak konstatovat, že Jan Lucemburský šel s dobovou módou. Jeho hlavu zdobí koruna, na hrudi má agrafou sepnutý plášť. Opis na první straně je +IOHANNES*, na zadní straně pak vidíme českého dvouocasého lva s korunou na hlavě a opis *+*BOHEMIE*REX, průměr ražby se pohybuje v intervalu 20 - 21mm a hmotnost 1,45 - 1,66g.

Zajímavou stříbrnou minci z hlediska panovnické ikonografie najdeme i z doby vlády Karla IV. Jedná se o tzv. laufský fenik (obr 3). Karel Lucemburský podporoval mincovnictví i v Horní Falci (Nové Čechy). Na západní hranici tehdejšího hornofalckého území leží městečko Lauf an der Pegnitz s hradem. Hrad postavený na ostrově uprostřed řeky Pegnitz nechal Karel IV. v letech 1357-1360 znovu vystavět. Nejvýznamnější částí hradu je jeho proslulý erbovní sál, který je považován za jeden z projevů Karlovy státní propagandy a panovnické reprezentace. Nejen sál, jenž je považován za nejvzácnější galerii české a moravské heraldiky, ale i sochařská výzdoba hradu klade velký důraz na svatováclavskou tradici a ideologii.

Karel IV. zřídil v Laufu mincovnu a mince začal razit od roku 1355/1356, kdy byla Horní Falc připojena k zemím Koruny české. Tzv. laufský fenik, velice vzácný typ stříbrné mince, nechal razit jako český král. Na přední straně vidíme velice schématickou hlavu, resp. poprsí bez jakékoliv pokrývky hlavy na cimbuří. Pravděpodobně se jedná o vyobrazení samotného Karla IV., o čemž svědčí fakt, že hlava je umístěna mezi písmeny K a L. Písmeno K znamená s největší pravděpodobností Karolus (Karel), L pak Lauf. Na zadní straně jsou pak zobrazeny dvě korunované hlavy pod klenbou. Jedním je římský císař a český král Karel IV., druhý pak jeho nejstarší syn a nástupce Václav IV., jenž byl na českého krále korunován již v roce 1363.

Nemá samozřejmě smysl hledat na těchto vyobrazeních konkrétní fysiognomické rysy obou vladařů, protože malý prostor neumožnil zachytit jejich individuální rysy. V Laufu se razily mince až do roku 1373.

V letech 1373/1374-1378 se pak mince razila v Erlangen (obr 4). K hlavní změně došlo na lícní straně, kde je hlava na cimbuří umístěna mezi písmena K (Karolus) a E (Erlangen). Mince o průměru 18 mm vážila většinou kolem 0,76 g.

K loňskému sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. připravil spolek „Altstadtfreunde Lauf an der Pegnitz“ zajímavý projekt, jehož výsledkem byla ražba pamětní medaile s vyobrazením laufského feniku. Za 5 euro si mohli všichni zájemci medaili sami vyrazit.

 

Marek Zágora


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru