Praha: Vratislav. První král Čechů – objevná monografie Lukáše Reitingera (Argo)

Nakladatelství Argo vydalo jako sedmadvacátý svazek své edice Ecce Homo pětisetstránkovou objevnou monografii „Vratislav. První král Čechů“ medievisty Lukáše Reitingera působícího na Masarykově univerzitě v Brně. Kniha je přepracovanou verzí jeho disertační práce, kterou úspěšně obhájil v roce 2015.

Přestože práce vyšla v rámci edice Ecce Homo, v níž vycházejí převážně klasické, chronologicky pojaté životopisy, v tomto případě se o klasickou biografii nejedná. Je to dáno především omezeným množstvím dochovaných pramenů o životě a době prvního českého krále z rodu bájného Oráče. Přesto dokázal autor z „malá“ vytěžit spoustu nových informací a ukázat Vratislava v novém světle.

Nejedná se o první Vratislavův životopis. V roce 2004 vyšla v edici Velké postavy českých dějin nakladatelství Vyšehrad kniha „Vratislav II. (I.). První český král. Čechy v době evropského kulturního obratu v 11. století“. Její autor Vratislav Vaníček zasadil Vratislavovu knížecí i královskou vládu do středoevropského historického kontextu a tím vytvořil „svůj“ obraz prvního českého krále. V posledních letech pak o prvním českém králi objevně pojednal Martin Wihoda ve své knize „První česká království“ (Nakladatelství Lidové noviny, 2015).

Je jasné, že některé dochované prameny již nelze jinak číst ani interpretovat, a proto se řada informací o Vratislavovi, jeho životě, době i vládě moc nezmění. Přesto se podařilo Lukáši Reitingerovi na základě studia dochovaných pramenů vytvořit nový panovníkův obraz.

Samotná práce je rozvržena do celkem pěti částí, přičemž jádro tvoří tři prostřední oddíly. V nich metodou analytických sond do Vratislavovy domácí i zahraniční politiky nabízí autor zcela nový pohled na dobu druhé poloviny 11. století. Velký důraz klade na dobové rituály, královskou reprezentaci, významnou pozornost věnuje i územní a mocenské expanzi.

Vratislavův život a jeho vládu přibližuje chronologicky v úvodní části. Obojí zasazuje do kulis přemyslovských Čech a Moravy, stranou ale neponechává ani dění v zahraničí, především pak spor sálského impéria s papežstvím, v němž svou významnou roli sehrál i samotný Vratislav.

V první velké části – Kosmův labyrint - se autor věnuje Kosmově Kronice Čechů, zejména pak jeho pohledu na prvního českého krále, k němuž byl velice kritický. V následujícím oddílu nazvaném „Vyšehrad a jiné vzpomínky“ podrobně představuje písemnosti, které vznikly nejen na Vyšehradě, ale i v jiných kapitulách a klášterech na území, jemuž vládl. Se získanými poznatky pak dále pracuje a přibližuje tak kupř. panovníkovy zakladatelské činy nebo jeho církevní politiku. Ve třetí části – Věhlas krále za hranicemi – se zaměřuje na svědectví zahraničních skriptorií. Hodnotí a také interpretuje především zprávy říšských kronik a letopisů, hlavně letopisů kláštera Pegau, kde byl Vratislavův odkaz dlouho uchováván.

Pohled na prvního českého krále byl dlouho ovlivněn Kosmovou Kronikou Čechů. Kosmas řadí Vratislava mezi nejhorší vladaře a dokonce i samotná korunovace byla na okraji jeho zájmu. Je pravděpodobné, že Kosmovi vadila podstata Vratislavovy vlády, kdy se snažil prosadit v zemi královský majestát, který narušoval tradiční pojetí vlády, které Kosmas považoval za „ideál“.

Reitinger pracuje s dochovanými písemnými prameny, které nejen hodnotí a interpretuje, ale velkou pozornost věnuje i jejich rozboru, čímž dokazuje, zda se jedná o falza či pravé dokumenty. Práce to není jednoduchá, ale přesto dochází k překvapivým výsledkům, které nabízejí na Vratislava nový pohled.

Vedle vyšehradských listin patří ke komplikovaným pramenům hlavně řezenská sbírka listů, kterou vydal v 18. století Bernhard Pez. Reitinger pečlivým rozborem dokazuje, že se jedná spíše o pravé listy, které byly jen dodatečně stylisticky upraveny.

Autor rovněž ukazuje, jak významnou roli pro vytvoření králova obrazu hrálo opatství Pegau, které roku 1091 založil Vratislavův zeť a rádce Wiprecht z Grojče s manželkou. Svědčí o tom např. fakt, že pegavské letopisy jsou velice zasvěceným pramenem v reáliích přemyslovských Čech. Samotné povýšení knížete na krále pak považovali místní mniši za tak důležitou událost, že zápis o ní připojili k svému opisu kroniky světa.

Na základě dochovaných pramenů lze konstatovat, že Vratislav významně podporoval církev. To, že založil vyšehradskou kapitulu a obnovil moravské biskupství, je dobře známo. Byl ale štědrým donátorem četných klášterů (např. Pegau, Ostrov, Sázava) a zakladatelem kláštera v Opatovicích. Zřetelněji se začíná ukazovat i jeho snaha o zřízení arcibiskupství.

Velkou pozornost věnoval Reitinger i Vratislavovu Vyšehradu, který v jeho době konkuroval Pražskému hradu. Vyšehrad byl pravděpodobně i rozlehlejší a našli bychom na něm téměř stejný počet kostelů. Na Vyšehradě nechal Vratislav vybudovat svou rezidenci a chtěl zde zřídit i novou panovnickou nekropoli, čímž by porušil odvěký zvyk pohřbívání vladařů na Pražském hradě. Zároveň se pokoušel nahradit Břetislavem I. zavedený seniorát primogeniturou. A jak se zdá, měl velké plány i s královským titulem. Nebyl ale úspěšný.

Autor řeší i hodně diskutovanou otázku Vratislavova titulu polského krále. Hlavní argument pro tento titul nachází v Kosmově kronice. S koncem vlády Břetislava I. se Poláci zavázali platit roční poplatek 500 hřiven stříbra a 30 hřiven zlata, což kronikář vnímal jako podrobení celého Polska. A byl to právě jen Vratislav, jemuž se jako jedinému podařilo pravidelné odvádění poplatku prosadit. Polsko mu tak bylo podrobeno, a proto mohl být označován jako polský král.

Co se Vratislavovy zahraniční politiky týče, tak jejím vyvrcholením byla pražská korunovace, k níž došlo 15. června 1086. Byla to odměna od Jindřicha IV., o jehož nedotknutelnost se Vratislav výrazně zasloužil. Jeho vojenské šiky budily respekt. Vratislavův význam ale po jeho korunovaci postupně upadal, což bylo dáno i tím, že se Jindřich IV. více sblížil s polským knížetem Vladislavem Heřmanem, který se stal „jeho mužem“ na východě.

I když se jedná o vědeckou práci, jejíž významnou součástí je rozsáhlý poznámkový aparát, je napsána velice čtivě a srozumitelně, takže není omezena jen na širší odbornou veřejnost. Text je navíc doplněn i velice bohatými, především černobílými obrazovými přílohami. Nechybí ani mapy a přehledné rodokmeny.

Objevná kniha „Vratislav. První král Čechů“ je i velice podnětným čtením. Lukáš Reitinger vytvořil svůj obraz krále, jak napsal „krále v odrazu pokřivených zrcadel“. Podařilo se mu nově představit nejen vzdálenou dobu a vládu, ale i částečně osobnost prvního českého krále z rodu Přemysla Oráče.

 

Marek Zágora

 

Lukáš Reitinger, Vratislav. První král Čechů, Argo, Praha 2017, 536 stran, doporučená cena 448 Kč

 

Z obsahu:

O vděku a dlouhé cestě

1. ÚVOD

Hledání krále

Země kamenného trůnu

Vládce z rozpolcených věků

2. KOSMŮV LABYRINT

Vratislav v Kosmově kronice i mimo ni

Lstivá liška a mstivý medvěd

„Řád koruny“

Rok 1091

Syn, který zradil

Kosmův rok 1086

Privilegium biskupa Jaromíra

Korunovace

Král český a polský

Co Kosmas mohl vědět a co chtěl vědět

Census de terra Polonie

„Když si s pomocí boží podrobil celé Polsko“

Druhý zakladatel polské poplatnosti

Mečonoš

Vratislav jako pán poplatných Polanů?

3. VYŠEHRAD A JINÉ VZPOMÍNKY

Král zakládá a král daruje

Olomouc a Klášterní Hradisko

Sázava a Metodějovo dědictví

Ostrov

Král a svatý Vavřinec

Král s nůší

Privilegia vyšehradských fundátorů

Listiny Soběslava I.

Listiny Vratislava II.

Listina papeže Alexandra a další vyšehradské vzpomínky

„Kanovníci krále Vratislava“

Král mezi dvěma hrady

„Prahy apoštolů“ a sen o arcibiskupství?

Královi svatí a slovanský Vyšehrad

Královna bez království a královské sídlo bez krále

4. VĚHLAS KRÁLE ZA HRANICEMI

Vnější pozorovatelé

Göttweig a Weihenstephan

Pověst Vratislavových zbraní

Majestát krále v říšských kronikách a letopisech

Flarchheimské kopí

Záhada jedenácti listů

Řím – Mohuč – Praha – Krakov

„Skoti“ z Řezna

Prosby z Hersfeldu

Zasvěcený diktátor, či zasvěcené předlohy?

Král ve vzpomínkách pegavských mnichů

Česká stopa v pegavských nekrologiích a kalendáriích

Vyhnanci na Grojči a v Pegau

Království za tři sta bojovníků a čtyři tisíce hřiven

Italská bojiště a královský sňatek

Král Bougo

Würzburské regalis benedictio

Frutolfova kronika a její pegavští čtenáři

Královské insignie z kláštera Pegau

Obětování korun

Kam se poděla koruna krále Vratislava

Králův zeť

Osud mnoha královských insignií

5. ZÁVĚR

Král v odrazu pokřivených zrcadel

 

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/227305/vratislav-prvni-kral-cechu/