Praha: Stoletá válka francouzského medievisty Borise Boveho – edice Medievistika (Karolinum)

Nakladatelství Karolinum Univerzity Karlovy vydalo jako osmý svazek edice Medievistika knihu „Stoletá válka“ francouzského historika středověku Borise Boveho. V rámci záslužné edice jsou jak odborné veřejnosti, tak i všem laickým zájemcům o středověk představovány překlady aktuálních a výjimečných zahraničních děl, která se zabývají nejen středověkými dějinami, ale i kulturou.

Stoletá válka je od 2. poloviny 20. století chápána historiky jako fenomén. Většinou ji pak vnímáme jako válečný konflikt mezi Francouzským a Anglickým královstvím, k němuž došlo v letech 1337–1453. Laici ji mají většinou spojenou s bitvou u Kresčaku (26. srpna 1346), v níž našel hrdinskou smrt český král Jan Lucemburský. Někteří si možná ještě vzpomenou, že v ní nějakou roli sehrála Jana z Arku a že nakonec zvítězili Francouzi. Málokdo si vzpomene, případně ví něco dalšího.

Kdo sáhne po překladu Boveho knihy v očekávání, že se dozví podrobnosti o průběhu války, bitvách, různých politických jednáních nebo každodenním životě, bude zklamán. Ne že by Bove nepracoval s fakty a nepopisoval vybrané události, ale v jeho podání máme před sebou zcela „nově“ pojatou stoletou válku. Stoletá válka není v jeho podání vyprávěním příběhu, ale analýzou krize moderního státu v období 14. a 15. století. Celkově nahlíží válku z mnoha jiných úhlů pohledu, než bychom očekávali. Důkazem je již samotný název úvodní části knihy – Došlo ke stoleté válce? – který zní docela provokativně. Kniha přesto stojí za přečtení.

Autor představuje stoletou válku jako myšlenkovou, historiografickou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi Francií a Anglií, k nimž docházelo již od 90. let 13. století a probíhaly až do 50. let století patnáctého. Rokem 1453 ale tato konstrukce nekončí. Vždyť angličtí králové si nárokovali královskou korunu Francie až do roku 1804. Je tedy zřejmé, že tradiční vymezení stoleté války jde v knize jaksi stranou. Vždyť existuje hned několik dalších chronologických dělení. Neznamená to však, že by Bove běžné, výše uvedené vymezení zcela zavrhl.

Válku „rozdělil“ do celkem šesti kapitol, z nichž některé se dokonce časově prolínají. Zachycuje v nich hlavní proměny konfliktu. Na počátku se jednalo o starý francouzsko-anglický spor, jehož povaha a intenzita se ale postupně změnily. Od dynastických a feudálních šarvátek se válka změnila ve „válku státní a národní“.

Stoletou válku prezentuje i jako dlouhou krizi, kterou vnímá jako průvodní jev přechodu nejen k novému politickému, ale i společenskému řádu, jenž pak dal vzniknout zastupitelským institucím. Vyzvedává roli zdanění, které bylo přijato na konci 14. věku a setkalo s velkým odporem společnosti. Přesto stát vyšel z této nelehké situace posílen. Válka mohla dokonce skončit o více než padesát let dříve, ale v souvislosti s rivalitou mezi knížaty v družině francouzského krále Karla VI. a „občanskou válkou“ došlo ke zrušení fiskálního systému, čehož se rozhodli využít Angličané, a málem se jim to i podařilo. Za vlády Karla VII. pak ale došlo k zásadním úpravám fiskálního a armádního systému, což nakonec vedlo ke konečnému vítězství nad Angličany.

Stoletá válka je pro Boveho významným milníkem v dějinách Francouzského království. Vlivem délky konfliktu, „křehkosti vládnoucího rodu Valois“, utrpení a nouze obyvatelstva a anglické okupace došlo k posílení národního cítění, pocitu příslušnosti k francouzskému národu. Jak Bove ukazuje, položila stoletá válka základy národního státu, jehož idea pak dozrála v 19. století.

Součástí textu jsou docela podrobné mapy, které zachycují územní proměny během stoleté války. Velice zajímavé jsou také rodokmeny, které představují „všechny urozené“ aktéry dlouhého „konfliktu“ a jejich příbuzenské vazby. Za pozornost pak určitě stojí i několikastránkový chronologický přehled stěžejních událostí, které autor vymezil roky 1328 (nástup rodu Valois na francouzský trůn) a 1461 (smrt Karla VII.).

Boveho kniha, která vyšla ve francouzštině v roce 2015, není jako celek vůbec jednoduchým, oddechovým čtením. Naopak nutí čtenáře přemýšlet a ty zvídavější občas si i něco dalšího dohledat. Je to ale kniha velice podnětná, která představuje další možné přístupy k tématu stoleté války a nejen k ní.

Marek Zágora

Boris Bove, Stoletá válka, Karolinum, Praha 2021, 228 stran, doporučená cena 310 Kč

Obsah:

Došlo ke stoleté válce?

Kapitola I.

Válečný stát: vnější krize (1337–1360)

Kapitola II.

Válka a daňový systém: vnitřní krize (1355–1369)

Kapitola III.

Veřejné mínění, reforma království a politická komunikace ve 14. století

Kapitola IV.

Vítězství daně a odveta (1369–kolem 1400)

Kapitola V.

Válka knížat (1407–1435)

Kapitola VI.

Obrození: Francie mezi léty 1429 a 1461

Závěrem

Doslov k českému vydání (Claude Gauvardová)

Rodokmeny

Stěžejní události v chronologickém pořadí

Seznam literatury

Rejstřík

Internet:

https://karolinum.cz/knihy/bove-stoleta-valka-25323