Praha: Připravuje se nové vydání úplného faksimile Vyšehradského kodexu

Nakladatelství a vydavatelství Tempus Libri vydalo faksimile již několika manuskriptů, jež jsou úzce spjaty snašimi dějinami, resp. snaším územím (např. Velislavova bible, Bible kutnohorská, Strahovský evangeliář). Dalším rukopisem, jehož věrné umělecké faksimile Tempus Libri vydá, bude proslulý Vyšehradský kodex. Jedná se o manuskript, jehož faksimile již bylo kdysi vydáno, a to v roce 1970.

Vyšehradský kodex označovaný rovněž jako korunovační evangelistář krále Vratislava je vůbec nejcennějším rukopisem na našem území (Národní knihovna ČR, signatura XIV A 13. Vroce 2005 byl zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.

Jedinečný evangelistář, jenž je po obrazové stránce jedním znejvzácnějších evropských iluminovaných rukopisů 2. poloviny 11. století, se skládá ze sto osmi pergamenových listů o rozměrech 32 x 41,5 cm.

Rukopis vznikl nejpravděpodobněji postupně mezi léty 1070 až 1085 vněkterém zbavorských skriptorií a byl dokončen u příležitosti královské korunovace Vratislava II. Kodex byl nejprve uložen na Vyšehradě, ve13. století se pak dostal pravděpodobně do úschovy kostela sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1613 byl patrně stále ještě uložen na Pražském hradě (zápis na f. 24r uvádí jméno malíře Daniela z Květné a letopočet 1613).

V 17. století se kodex dostal do knihovny rodiny Dlouhoveských. Do Dlouhé Vsi byl odvezen asi roku 1619, aby byl uchráněn před kalvinisty. V roce 1728 patřil knihovně Arcibiskupského semináře v Praze. Dnes je v Národní knihovně.

Vyšehradský kodex je bohatě iluminován. Dvacet šest stran obsahuje obrazy čtyř evangelistů, genealogii Kristova rodu, čtyři předobrazy ze Starého zákona a dvacet devět výjevů ze života Ježíše Krista. Výzdobu manuskriptu tvoří také četné iniciály (motiv zlatých rostlinných průpletů, do některých jsou zakomponovány i lidské postavy), nejznámější je iniciála D svyobrazením trůnícího sv. Václava na foliu 68r.

Korunovační evangelistář je spojován střemi dalšími manuskripty, kterými jsou Svatovítský evangelistář (dnes v Praze), Codex aureus Gnesnensis (Hnězdno) a Codex aureus Pultoviensis (Krakov). Všechny čtyři rukopisy vznikly do poloviny 80. let 11. století pravděpodobně jako objednávka knížete Vratislava II. Po stránce ikonografické jsou rukopisy velice bohaté, objevují se témata, která byla v 11. století výjimečná nebo nejsou známá z jiných rukopisů. Některé scény jsou společné všem rukopisům, některé se objevují pouze jednou.

Tempus Libri spol. s r. o. vydá faksimile Vyšehradského kodexu v počtu 199 číslovaných exemplářů. Cena faksimile činí 169 tisíc Kč.

Marek Zágora

Internet:

http://www.vysehradskykodex.cz/cz/oknize.aspx