Praha: Příkladné vydání života svatého Wilfrida z Yorku (Argo)

Anglická katedrála ve Wellsu je proslulá svojí gotickou fasádou s početným souborem soch. Většinou jde o světce spojené s křesťanstvím na britských ostrovech. I pro odborníky je občas problém tyto postavy přesně identifikovat, a to nejen proto, že mnohým chybí jejich atributy. O světcích na ostrovech toho prostě víme pořád málo.

Helena Polehlová věnuje této problematice záslužnou pozornost. Je spoluautorkou záslužné knihy Non Angli sed Angeli: Kult svatých v latinské literatuře raně středověké Anglie, která se věnuje osudům několika „ostrovních“ světcům v hagiografické literatuře 7. a 8. století. Publikace, vydaná nakladatelstvím Pavel Mervart v roce 2013, přinesla také české překlady vybraných částí anglických legend.

Helena Polehlová se nyní k problematice vrátila v knize Pokorný plamének anglického národa s podtitulem Svatý Wilfrid z Yorku v kontextu anglolatinské hagiografie 8.–12. století, kterou vydalo nakladatelství Argo.

Svatý Wilfrid byl významnou osobností northumbrijské církve raného středověku. Sám pobýval v Římě a stal se zastáncem římského způsobu křesťanské praxe, což se třeba týkalo jiného stanovení termínu Velikonoc. Proslul jako zakladatel a opat několika klášterů (vybudoval zejména Ripon z „leštěného kamene“) a také působil jako vlivný biskup významné katedrály v Yorku, kterou obnovil včetně zasklení oken.

Pro historiky umění je třeba zajímavá epizoda (celá kapitola XXIII), kdy zázračně zachránil chlapce, který na staveništi chrámu v Hexhamu spadl z lešení a vypadalo to, že zemře. Role Wilfrid jako stavebníka byla značná a autor životopisu se netajil svým nadšením, když třeba uvádí, že jedna z jeho sakrálních staveb předčila vše, co tehdy bylo postaveno severně od Alp. Je zajímavé jak významnou roli hrála pozemská architektura jako součást nebeské svatozáře světce!

Nejstarší wilfridovská legenda Vita s. Wilfridi obsahuje řadu zajímavých historických a biografických faktů, nicméně je především dílem hagiografickým.

Helena Polehlová se z tohoto hlediska textem velmi podrobně zabývá. Úvodních 150 stránek knihy seznamuje čtenáře s tím, jak tento druh literatury ve středověku vznikal, jak byl připravován, jaké biblické odkazy sloužily k tomu, aby život světce byl začleněn do světa sakrálnosti, zázraků a také obecných dějin spásy.

Autorka tak legendu o sv. Wilfridovi začleňuje do historických a kulturních souvislostí, zabývá se také okolnostmi vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora, zkoumá legendu z hlediska jazyka a dobové literatury. Poté, co takto čtenáře připraví, následuje pečlivý český překlad středověké legendy. Tak nějak bych si představoval, aby byly vydávány středověké literární skvosty…

Peter Kováč

Helena Polehlová, Pokorný plamének anglického národa, Svatý Wilfrid z Yorku v kontextu anglolatinské hagiografie 8.–12. století, Argo, Praha 2021, 252 stran, doporučená cena 448 Kč

Internet:

https://argo.cz/knihy/pokorny-plamenek-anglickeho-naroda/

„Předkládaná publikace, která vznikla na základě disertační práce „Vita Wilfridi v kontextu anglolatinské hagiografické literatury 8. století“, si klade za cíl představit legendu Vita sancti Wilfridi Eddia Stephana v kontextu středověkých anglolatinských legend 8. až 12. století a prostřednictvím literárního, typologického a jazykového rozboru určit, v čem se od soudobých anglolatinských legend – zejména dvou prozaických legend Vita sancti Cuthberti – odlišuje, případně v čem se s jejich rysy shoduje. Pozornost je také věnována pozdějším wilfridovským legendám, veršované legendě Breviloquium vitae beati Wilfridi básníka Frithegoda z poloviny 10. století a dvěma podáním vity z počátku 12. století: Vita et miracula sancti Wilfridi Eadmera z Canterbury a příslušným kapitolám z dějin Gesta pontificum Anglorum Viléma z Malmesbury. Podnětem ke zpracování tohoto tématu byla práce na antologii anglolatinské literatury Non Angli sed angeli, jejíž součástí byl také překlad několika kapitol Vita Wilfridi. Skutečnost, že se v legendě mísí prvky hagiografické s prvky historiografickými a že je protkána hustou sítí biblických citací, parafrází a aluzí, upoutala pozornost autorky předkládané publikace a vzbudila u ní zájem o hlubší seznámení se s textem.“

Z úvodu knihy Pokorný plamének anglického národa

Mgr. Helena Polehlová, PhD. vystudovala latinu a angličtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Nyní vyučuje na katedře anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Zabývá se anglo-latinskou a staroanglickou literaturou.