Praha: Podnětná kniha Moc rituálů. Symbolika a vláda ve středověku Gerda Althoffa – jedenáctý svazek edice Medievistika (Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum)

Německý medievista Gerd Althoff (ročník 1943) se badatelsky věnuje především politickým dějinám raného středověku, zejména pak dějinám Říše a jejím vládcům. Největší pozornost pak zaměřil na období vlády tzv. Otonů a po nich vládnoucího rodu Sálců. Právě letos uplynulo tisíc let od nástupu sálské dynastie v Říši, kde vládla až do roku 1125. Trochu to vypadá jako záměr, i když je to zřejmě pouhá náhoda, že právě v tomto roce vyšel překlad Althoffovy nejznámější a zároveň nejvlivnější práce, která je zasvěcena rituálům.

Nakladatelství Karolinum Univerzity Karlovy vydalo knihu „Moc rituálů. Symbolika a vláda ve středověku“ jako nejnovější svazek edice Medievistika. V rámci této edice, kterou řídí Martin Nejedlý, jsou jak odborné veřejnosti, tak i všem laickým zájemcům o středověk představovány překlady aktuálních a výjimečných zahraničních děl, která se zabývají nejen středověkými dějinami, ale i kulturou. Jedná se již o jedenáctý svazek řady. „Moc rituálů“ je pak úplně prvním překladem významné práce z němčiny. U předchozích deseti svazků šlo vždy o překlady z francouzštiny.

Jedná se o velice inspirující čtení. Autor představuje výsledky svého studia symbolické komunikace, především pak fenoménu rituálů, kterým dlouho nebyla věnována větší pozornost, ba naopak byly zcela na okraji zájmu. Před vydáním knihy v roce 2003 se rituálům věnovala pozornost „výhradně“ v souvislosti s investiturou církevních hodnostářů nebo korunovacemi králů a císařů. Málokdo si dokázal představit užší vztah mezi výkonem vlády a formami rituálů.

Gerd Althoff ukázal, že rituální formy komunikace zásadním způsobem utvářely veřejná jednání mocných (papežů, císařů, králů, knížat…) a podílely se na fungování mocenské praxe. Rovněž prokázal, že rituály mají podobně jako jiné fenomény své dějiny a prošly si určitým vývojem. Obrovský vliv na jejich proměnu pak měly především změny mocenských poměrů.

Althoff vybral řadu konkrétních příkladů (hlavně z období 10. až 12. století), na jejichž základě nastínil dějiny rituálů ve středověku. Ukázal, jak byly účelově konstruovány a přesvědčivě vysvětlil i jejich funkce. Rituály nesly ve své době řadu informací, kupř. o právech a povinnostech, nebo také o aktuálním vzájemném vztahu jejich protagonistů a zprostředkovávaly jejich „účastníkům“ stávající společenský řád.

Největší prostor vymezil Althoff významnému a na symboliku bohatému rituálu podrobení se, který prošel od 10. do 12. století velkou proměnou (od mírnosti k přísnosti a neústupnosti), o čemž svědčí jednotlivé konkrétní příklady z dějin Říše sledovaného období. Za pomyslný zlom z hlediska rituálů pak můžeme považovat sebeponížení Jindřicha IV., které „vyvrcholilo“ v lednu 1077 známým pokáním v Canosse. Po Canosse totiž rituální pokoření panovníků náhle mizí.

Althoffova práce hned po svém vydání vzbudila velký zájem. Představila rituál ve zcela nové optice a zařadila jej mezi vlivné pojmy, který nám osvětluje výklad různých ceremonií, opakovaných jednání a církevních a světských obřadů. Rituál se stal „najednou“ velice oblíbeným a hojně skloňovaným pojmem se silným symbolickým obsahem a historikové s ním začali soustavněji pracovat. Je však pravdou, že někdy až „přebujelé“ hledání rituálů ve středověku se časem stalo terčem ostré kritiky. I přesto je ale dobré Althoffovu práci znát. Otevřela, resp. stále otevírá historikům, a nejen jim, oči a „ukazuje, resp. naznačuje“ další směry bádání.

Kdo zná Althoffův originální text, tuší, že přeložit jeho stěžejní práci nebylo vůbec nic jednoduchého. Proto musíme vyzvednout skvělý překlad Jiřího Knapa, jemuž se podařilo zpřístupnit autorův text i těm zájemcům o středověk, kteří nevládnou němčinou. Uznání si ale jistě zaslouží i samotné nakladatelství Karolinum, které vydání Althoffovy „klasiky“ zařadilo do svého edičního plánu.

Marek Zágora

Gerd Althoff, Moc rituálů. Symbolika a vláda ve středověku, překlad Jiří Knap, edice Medievistika, Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum, Praha 2024, 260 stran, doporučená cena 350 Kč

Obsah:

Předmluva ke druhému vydání

Předmluva k prvnímu českému vydání

I. ÚVOD

I.1 Téma

I.2 Pojmosloví

I.3 Výkon moci ve středověku v pojetí moderního bádání

I.4 Rokování, konsensus a jejich důsledky pro královskou moc

I.5 Komunikace a rituál

I.6 Specifické domény výkonu rituální komunikace – východiska

I.7 Jak vznikají rituály aneb historický rozměr rituálů

I.8 Klíčové otázky

II. RITUALIZACE VÝKONU MOCI V RANÉM STŘEDOVĚKU

II.1 Skromné počátky v době merovejské

II.2 Rituály veřejné komunikace doby karlovské: aspekty a problémy jednoho vzdělávacího procesu

II.2.1 Setkání papežů s Karlovci

II.2.2 Rituály provázející pád bavorského vévody Tassila

II.2.3 Rituální výrazové formy zbavení moci Ludvíka Zbožného a jeho restitucí

II.2.4 Rituální interakce mezi Karlovci a jejich vazaly

II.2.5 Shrnutí

III. ROZŠÍŘENÍ RITUÁLNÍCH VZORCŮ CHOVÁNÍ V PRŮBĚHU 10. A 11. STOLETÍ

III.1 Ukončování konfliktů rituálními akty

III.2 Rituální formy vyjádření nároků a závazků

III.2.1 Symbolické jednání jako závazná „výpověď“ panovníků

III.2.2 Symbolické služby vazalů

III.2.3 Symbolické formulování sporných nároků

III.3 Formy královského sebeponížení

III.3.1 Sebeponížení vůči nebeským mocnostem

III.3.2 Demonstrativní sebeponížení v politických sporech

III.3.3 Sebeponížení Jindřicha IV.

III.4 Shrnutí

IV. RITUÁLY MOCI VE 12. STOLETÍ

IV.1 Novinky po Canosse: Rituální jednání během setkání papežů a císařů

IV.2 Mezi mírností a přísností: Rituály podrobení se v době štaufské

IV.3 Agonální aspekty rituálů štaufské doby

IV.4 Shrnutí

V. VÝHLEDY DO POZDNÍHO STŘEDOVĚKU

V.1 Vstup vládce a hold poddaných

V.2 Symbolické způsoby vyjádření kurfiřtské hodnosti

V.3 Rituály podrobení se v pozdním středověku

VI. SHRNUTÍ

VI.1 Vykonstruovaná účelovost rituálu

VI.2 Historicita rituálů

VI.3 Moc rituálů

Prameny a literatura

Doslov k českému vydání (Václav Žůrek)

Rejstřík

Internet:

https://karolinum.cz/knihy/althoff-moc-ritualu-30044