Praha: Monogramista IP po vyšetření na tomografu (výstava Národní galerie V hloubce a po povrchu)

Výstava V hloubce a po povrchu představuje v expozici středověkého umění Národní galerie Praha v klášteře svaté Anežky České výsledky zajímavého mezioborového projektu věnovaného metodě výpočetní tomografie při průzkumu děl starého umění. Mnozí z nás mají přímou zkušenost s vyšetřením na lékařském tomografu, k čemu jsou však tomografické přístroje využitelné v uměleckých sbírkách?

Zobrazení objektu pomocí tomografu převyšuje mírou informace zobrazení pomocí rentgenu. Poskytuje totiž detailní záznam vnitřní struktury v různých hladinách po jednotlivých vrstvách. Lze tak například podrobně zaznamenat průběh poškození i technologické detaily, jakými jsou spoje či sktruktura užitých materiálů.

Kurátorkou současné výstavy V hloubce a po povrchu i koordinátorkou průzkumu je historička umění Štěpánka Chlumská, významná odbornice na středověké umění.

V rámci grantu podpořeného Ministerstvem kultury ČR (NAKI II) na projektu spolupracoval Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, Ústav technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze a Národní galerie v Praze. Zkoumáno bylo několik vybraných středověkých a renesančních soch a obrazů ze sbírek galerie.

Výsledky jsou velice překvapivé. Jako příklad můžeme zvolit malý reliéf Navštívení Panny Marie, který vytvořil pasovský řezbář Monogramista IP, vynikající umělec srovnatelný ve své době s malíři Altdorferem, Cranachem nebo Dürerem. IP jsou dvě iniciály, které umělec použil jako svoji signaturu na reliéfech Prvotního hříchu Evy a Adama v ráji (Vídeň‚ sbírky Österreichische Galerie Belvedere), Oplakávání mrtvého Krista (Petrohrad, Ermitáž) a právě Navštívení Panny Marie, které bylo do roku 1948 v zámku Mnichovo Hradiště a nyní je jedním z pokladů Národní galerie v Praze.

Reliéf má rozměry 14×11,5 cm a prokazuje v detailech postav i vegetace neobyčejnou řezbářovu dovednost a zručnost. Jeho mistrovství nyní zajímavými poznatky doplnila metoda výpočetní tomografie, která odhalila netušenou různorodost použitého dřeva, skrytou konstrukci reliéfu a jeho důmyslné osazení v rámu. Umělec svůj komorní reliéf dovedně slepil a dřevěnými kolíčky spojil dohromady z několika různých částí dřeva. Doslova si kreativně vyhrál s nejrůznějšími technologickými možnostmi tehdejšího pozdně gotického a renesančního řezbářství.

V česko-anglickém katalogu výstavy historička umění Štěpánka Chlumská a restaurátorka Radka Ševců uvádějí: „Reliéf se skládá ze šesti kusů prkének slepených lepidlem dle dobové praxe patrně na bázi živočišného klihu nebo kaseinu. Reliéf je přichycen pomocí čtyř dřevěných kolíčků v profilovaném rámu se záklopem, ke kterému je přilepen. CT průzkum prokázal užití rozdílných typů dřev na reliéfu a jednotlivých částech adjustace. Pro reliéf je tradičně uvažováno hruškové dřevo, které má výraznější rovnoměrnou kresbu střídajících se letokruhů. Záklop a spodní lišta rámečku jsou zhotoveny ze dřeva s nižší hustotou, patrně lípy. Zbývající lišty rámečku mají charakteristiku typickou pro jehličnany (rozdíl hustoty jarního a letního dřeva). Odlišná dřevina byla pak zřejmě použita na spojovací kolíčky“.

Spoje mezi „prkénky“ jsou natolik přesné, že jsou pouhým okem ve všech detailech jen těžko rozeznatelné. Postup konstrukce je důkazem značné preciznosti. Není náhodou, že dobové slovo „ars“ tehdy neznamenalo jen „umění“, ale také technickou dokonalost!

Monogramista IP svoje reliéfy zásadně nebarvil a nezlatil. Snažil se naplno využít samotnou krásu dřeva. Průzkum ukázal, že dílo mělo původně nádherné lazury, které žel při pozdějších zásazích vzaly za své. Reliéf byl totiž druhotně polychromován a pak zas některý restaurátor v minulosti tyto barvy odstranil, aby opět vynikla krása materiálu. I tento zásah byl dokonale zdokumentování pomocí výpočetní tomografie.

V osmi dalších zastaveních (mj. k průzkumu byly vybrány i obrazy Mistra litoměřického oltáře) se ve sbírkách v klášteře sv. Anežky České návštěvník podrobněji seznámí s výsledky mimořádně důležitého zkoumání. U každého exponátu je vždy podrobný výklad o provedené výpočetní tomografii a k tomu je i bohatá obrazová dokumentace včetně videozáznamů.

Objevnou výstavu doprovází vynikající vědecký katalog, jehož zpracování je důkazem o vysoké profesionalitě odborných pracovišť Národní galerie Praha a o velice užitečném propojení práce restaurátorů a historiků umění.

Peter Kováč

Foto: katalog NG

V hloubce a po povrchu, klášter sv. Anežky České, prostory sbírkové expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa, do 23. dubna 2023

Katalog: Štěpánka Chlumská, Radka Šefců, Václava Antušková (eds.), V hloubce a po povrchu / In Depth and on the Surface, česko-anglicky / Czech-English 120 stran, 120 reprodukcí / 120 pages,120 reproductions, cena 390 Kč

Internet:

https://shop.ngprague.cz/v-hloubce-a-po-povrchu/in-depth-and-on-the-surface

In Depth and on the Surface

6/12 2022—23/4 2023

The small show presents the results of a fascinating interdisciplinary project dedicated to the method of computed tomography in the study of works of ancient art, presented within the long-term exhibition Medieval Art in Bohemia and Central Europe 1200⁠–⁠1550. Many of us have first-hand experience of medical CT scans, but what are CT scanners useful for in art collections practice?

Tomographic imaging of an object exceeds X-ray imaging in terms of information. It provides a detailed record of the internal structure at different levels, layer by layer. For example, it is possible to record in detail the progression of damage as well as technological details such as joints or the structure of the materials used. If, for example, we want to use imaging methods to obtain data for dendrochronological dating of used wood, neither X-ray nor medical tomography equipment is usually sufficient; we need a computed tomograph with higher sensitivity and high resolution.

That is why the National Gallery Prague turned to the Institute of Theoretical and Applied Mechanics of the Czech Academy of Sciences, which works with a patented device with a resolution many times higher than that of commonly used medical tomographs. Within the framework of a grant project supported by the Ministry of Culture of the Czech Republic (NAKI II), in which the Institute of Theoretical and Applied Mechanics of the Czech Academy of Sciecnes, the Institute of Technical and Applied Physics of the Czech Technical University in Prague, and the National Gallery Prague collaborated, several sculptures and paintings were examined to verify the benefits, but also the limits of computed tomography for the study of works of ancient art.

What is the concept of this intimate exhibition? In nine stops, the visitor can learn in detail why and with what result the selected works were examined by computed tomography. Thanks to the documentation of the surveys, we can better understand what clues the work itself provides and when we have to look to modern survey methods for support. After an introduction to the topic in the opening part of the exhibition, examples of the use of this method on specific monuments of panel painting and sculpture in the exhibition space follow. The exhibition also includes an open children’s studio, inspired by the themes of artwork research in art collecting practice. Curator: Štěpánka Chlumská