archiv detailpraha: kniha dvacatera umění mistra pavla žídka

Praha: Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka

Zvířata stála dlouhou dobu mimo zorné pole studia dějin světa. Teprve v posledních desetiletích se situace změnila a historici se začali zvířaty zaobírat, a to zejména ve vztahu k člověku. Středověk byl totiž obdobím, které nám zanechalo velice bohaté a různorodé prameny, jež o tomto vztahu barvitě vypovídají. Středověký člověk o zvířatech velice intenzivně přemýšlel, důkazem čehož je středověká literatura a také středověké umění, které je bohatou pokladnicí nádherných "vyobrazení", jež jsou zajímavou sondou do barevného a zároveň tajemného zvířecího světa.

Hlubokou sondou do středověkého světa zvířat je rovněž publikace Aleny Hadravové Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka, která v úvodní studii, v překladu a doplňujícím komentáři představuje přírodovědnou část díla této významné osobnosti pozdního středověku, která byla úzce spjata s českým králem Jiříkem z Poděbrad.

Mistr Pavel Žídek, zvaný Paulerinus (po roce 1413-1471), byl na svou dobu velice vzdělaný, studoval na pěti evropských univerzitách a byl trojnásobným doktorem (práv, filozofie a lékařství). Pocházel z židovské rodiny, ale jako dítě byl ukraden. Původně byl vychováván jako husita, ale ještě za studií přešel ke katolictví. Od roku 1455 žil v Plzni, kde také vznikla jeho rozsáhlá latinsky psaná encyklopedie Liber viginti arcium, tedy Kniha dvacatera umění, kterou věnoval českému králi Jiřímu z Poděbrad, k jehož dvoru se chtěl dostat. Jiřímu věnoval i další dílo, tentokrát v češtině psaný soubor rad, jenž je znám jako Jiřího Správovna a z Žídkových prací je dnes nejznámější.

Kniha dvacatera umění, která má 359 pergamenových folií, byla pravděpodobně dokončena roku 1463 a krátce po Žídkově smrti se dostala do Polska. Rukopis je dnes uložen v Jagellonské knihovně v Krakově. Encyklopedie se bohužel nedochovala celá, chybí např. začátek, text o geometrii a celých pět posledních umění. Text, který je členěn do dvou sloupců, napsali dva písaři, prvním byl pravděpodobně sám Pavel Žídek. U převážné části hesel pak chybí iniciály, což znesnadňuje samotné čtení. Pojmy týkající se zvířat a stromů jsou "naštěstí" doplněny marginálními překlady do staročeštiny.

Alena Hadravová se v samostatné studii věnuje pramenům středověké zoologie a hlavně encyklopedie Pavla Žídka. Kořeny lze hledat již v antice, hlavně u Aristotela a Plinia, ale také např. Ovidia. Ve středověku se pak pramenná základna rozrostla. Důležitým pramenem se tak stala bible, v níž je zmínka o více než stovce živočichů. Dalších významným zdrojem informací o přírodě byly bestiáře, které původně sloužily jako pomůcka kazatelů. Oblíbené ve středověku byly také encyklopedie, v nichž největší část byla věnována právě světu zvířat. Autorka přibližuje nejvýznamnější autory encyklopedií od Isidora Sevillského († 636) až po Alberta Velikého († 1280), zmiňuje i díla pozdního středověku. Nejvýraznější shody ale autorka nalezla ve slovníkářském díle Bartoloměje z Chlumce, zvaného Klaret († 1370). Nakonec vyslovila hypotézu, že Pavel Žídek i Klaret vycházeli ze stejného, dnes bohužel ztraceného díla. Poslední skupinou možných Žídkových pramenů pak mohla být odborná literatura, např. knihy o lovu.

Latinská edice přírodovědné části představuje 578 hesel, z nichž se 445 vztahuje ke konkrétním živočichům, zbytek pak stromům a rostlinám, respektive obecně vlastnostem živočichů a rostlin. Nejvíce hesel je věnováno ptákům. Za latinským textem následuje překlad do češtiny, jenž je prokládán vybranými vyobrazeními z rukopisu Der naturem bloeme, který vznikl kolem poloviny 14. století ve Flandrech. Důležitou částí celé knihy jsou rozsáhlé poznámky, které doplňují a rozšiřují jednotlivá Žídkova hesla o další informace z děl autorů, kteří jsou zmíněni v úvodní studii o pramenech. Komentář je rovněž doplněn velice bohatým obrazovým doprovodem, který byl vybrán z mnoha nádherných a zajímavých iluminací, jež lze naleznout v řadě středověkých bestiářů a encyklopedií.

Velice pěkná publikace představuje další část díla dnes trochu opomíjeného "učence" pozdního středověku Pavla Žídka, již v roce 1997 vydala Alena Hadravová z Liber viginti arcium výklad o řemeslnících. Díky spojení textu s vyobrazeními se tak kniha stává velice zajímavým průvodcem nejen po světě zvířat, ale i středověkých představách o jejich podobě a symbolice.

 

Marek Zágora

 

Alena Hadravová: Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Část přírodovědná, nakladatelství Academia, Praha 2008, 543 stran, cena 545 Kč.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru