Nejkrásnější středověké rukopisy XIV. – Mnichovský astrologický sborník Václava IV.

Římský a český král Václav IV. vlastnil na přelomu 14. a 15. století jednu z největších soukromých knihoven ve střední Evropě. Krátce po jeho smrti v srpnu 1419 se nejkrásnějších a nejvzácnějších manuskriptů zmocnil jeho nevlastní bratr a následník českého trůnu Zikmund Lucemburský. Zbytek knihovny byl pak rozchvácen a z velké části zničen v roce 1421 při dobývání Nového hradu Kunratic, v jehož klenuté místnosti byla knihovna v posledních letech umístěna. Do současnosti se tak dochoval pouhý zlomek královy bibliotéky, jen pár rukopisů, o nichž můžeme bez pochyb prohlásit, že Václavu IV. opravdu patřily.

Odborníci se již téměř dvě stě let zabývají Václavovou skvostnou knihovnou, zejména pak jednotlivými rukopisy a jejich tajuplnou výzdobou. Mezi dochovanými manuskripty najdeme hned několik různých žánrů, které mimo jiné svědčí i o Václavových zájmech. Některé žánry, např. historické díla, nejsou ve fragmentu knihovny dochovány, přesto se předpokládá, že se i o ně Václav IV. zajímal a měl je ve své knihovně.

Hned tři dochované manuskripty ze sedmi (v poslední době se občas hovoří i o devíti dochovaných rukopisech) jsou věnovány astrologii a astronomii. Nejméně známý je tzv. Mnichovský astrologický (občas je označován i jako astrologicko-astronomický) sborník, který je uložen v Bavorské státní knihovně (Clm. 826).

Rukopis vznikl v Praze po roce 1400 a bohužel nebyl dokončen. Přesto se jedná o výjimečné dílo, které zaujme nejen jednotlivými texty, ale i velice bohatou výzdobou, která je převážně nedělitelnou součástí latinsky psaných spisů. Na celkem 53 pergamenových listech o rozměrech 46,7 x 34,6 cm najdeme jedinečnou výzdobu, na níž se podíleli pravděpodobně dva dvorští iluminátoři. Nadanější je autorem většiny výzdoby, druhý pak namaloval osmnáct souhvězdí „Katalogu hvězd“, který nebyl nakonec dokončen. Samotný rukopis zaujme i tím, že text není psán na výšku pergamenu, jak je obvyklé, ale ve třech sloupcích na šířku.

Mnichovský sborník byl podle výzdoby, v níž se objevují klasické symboly rukopisů Václava IV. (iniciály e a w nebo lazebnice), určen králi, není však jisté, zda ten byl jeho objednavatelem. Co bylo s rukopisem po králově smrti, nevíme. Z dalších osudů fragmentu je známo, že na počátku 16. století patřil norimberskému patriciji Wilhelmu Hallerovi, jenž byl známý svou láskou k astronomii. Do Bavorské dvorní knihovny, která se stala základem dnešní Bavorské státní knihovny, se manuskript dostal roku 1618, o čemž svědčí exlibris na vazbě.

Texty jsou ukázkou vývoje středověké astronomie. Středověcí vladaři měli velký zájem o astronomii a astrologii, a tak si pořizovali kodexy s latinskými překlady stěžejních děl pozdně antické a arabsko-židovské astrologie a astronomie, které bývaly doplňovány novějšími spisy, jež navazovaly na starší tradici. Mnichovský sborník je ale trochu jiný případ. Jedná se o rukopis, který je svým obsahem i provedením jedinečným originálem.

Na foliích 1 až 11r najdeme úvodní cyklus základních schémat a diagramů, jež vizuálně shrnují klíčové koncepty k vyhodnocování astrologických předpovědí. Máme tak před sebou např. zobrazeno působení planet, vztahy jednotlivých znamení zvěrokruhu k planetám nebo působení jednotlivých znamení zvířetníku na lidské zdraví. Již tato úvodní část rukopisu zůstala nedokončena, jak naznačují prázdné stránky, resp. nakreslené, ale ničím nevyplněné kruhy.

Předpokládá se, že se na vzniku rukopisu podílel v Praze pracující astronom a astrolog přezdívaný Terzysko (Teříšek). Víme o něm velice málo, např. že v roce 1405 zakoupil dům na Novém Městě pražském. Předpokládá se, že pracoval na rukopisu přímo s lepším ze dvou iluminátorů. Samotný Terzysko je pak vyobrazen na foliu 8r, jak sedí u psacího pultíku a pozoruje hvězdy. Před sebou má voskovou tabulku, na níž je napsána jeho přezdívka. Je obklopen geometrickou sítí tzv. aspektů, které určovaly příznivé, neutrální a nepříznivé vztahy planet a znamení zvířetníku. Terzysko pak společně s dalším dvorským astronomem Buškem sestavil pro Václava IV. pravděpodobně i astronomický atlas, o němž víme, že jej roku 1407 nechal král převézt z Karlštejna na svůj oblíbený hrad Točník.

První spis „Liber introductorium maior“ najdeme na foliích 11v až 28r. Avenares (Abraham ibn Ezra) (1093-1167) připravil přepracované latinské vydání vlivného arabského spisu, který je úvodem do astrologie, jehož autorem byl Albumasar (Abu Ma’šar) (787-886), perský matematik, astronom a astrolog. Albumasarův text byl přeložen do hebrejštiny a tato verze se pak stala podkladem pro francouzské vydání z druhé poloviny 13. století. Petr z Albana (1250-1316) vyšel z francouzského překladu a připravil jeho latinskou verzi.

Nedílnou součástí složitého textu je bohatý obrazový doprovod, jenž přináší ilustrace zachycující jednotlivá souhvězdí (paranatellonta) vepsaná do desetistupňových sekcí zvěrokruhu, kterým se říká dekany. Ke každému znamení zvěrokruhu patří tři iluminace. Mnichovský sborník tak na malém formátu sdružuje celkem 63 kombinací poloh hvězd. Ty byly převzaty z různých tradic: řecké, persko-arabsko-egyptské a indické, což je mimo jiné důkazem tolerance pražského dvora k cizím vědeckým poznatkům.

Jednotlivé iluminace, které nemají žádný starší předobraz, zobrazují celky, ale hlavně fragmenty souhvězdí, které vycházejí ve stejném okamžiku. Máme tak před sebou pestrou směsici volně se vznášejících hlav, údů, částí lidských a zvířecích těl a předmětů. Výzdobu textu tvoří i vyobrazení všech znamení zvěrokruhu a personifikace planet. Slunce je vyobrazeno jako král, Mars jako rytíř, Jupiter jako biskup, Merkur jako písař, Venuše jako mladá žena na rozkvetlé louce, Měsíc jako mladá žena se srpkem měsíce na hlavě a s pochodněmi, Saturn jako vousatý muž s kosou.

Na foliích 27v až 32v je zapsáno pojednání o planetách, jehož autory byli Albumasar a Abú Said Shadan. Na foliích 46r až 53v pak najdeme fragment kompilace arabského anonymního autora, tzv. „Liber novem iudicum in iudiciis astrorum“. Textu chybí nejen závěr, ale dokonce i část úvodu.

Nejzajímavější iluminace z hlediska vývoje ikonografie najdeme na foliích 35r až 42v s nedokončeným hvězdným atlasem představujícím pouze osmnáct souhvězdí severní oblohy podle „Katalog hvězd“ antického matematika, astronoma, astrologa a geografa Klaudia Ptolemaia (85-165). Jeho dílo přináší slovní popis celkem 48 souhvězdí a sedmi planet. V 10. století přeložil Ptolemaiův text z řečtiny do arabštiny perský astronom as-Súfí (asi 903-986), který opravil Ptolemaiovy souřadnice, aby text mohli používat i astronomové jeho doby. Středověká západní Evropa pracovala s latinským textem katalogu, který přeložil Gerard z Cremony před rokem 1175 v Toledu. Gerard vycházel z as-Súfího arabského překladu, což se projevilo i na podobě obrazového doprovodu.

Mnichovský opis je neúplný, posledním zapsaným a vyobrazeným souhvězdím je Pegasus. Text obsahuje popisy a souhrnné součty hvězd podle jejich hvězdné velikosti, souřadnice jsou většinou nedopsány. Došlo také k záměně pořadí souhvězdí Orla a Delfína. Jednotlivé iluminace jsou blízké ilustracím exempláře as-Súfího textu, který se dnes nachází v knihovně Strahovského kláštera (DA II 13).

Marek Zágora

Předchozí díly cyklu Nejkrásnější středověké rukopisy:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-i-zlata-bula/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-ii-%E2%80%93-les-belles-heures-du-duc-de-berry/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iii-%E2%80%93-liber-viaticus/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iv-%E2%80%93-cesty-rytire-jana-z-mandevillu/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-v-%E2%80%93-kodex-manesse/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vi-vysehradsky-kodex/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vii-%E2%80%93-bamberska-apokalypsa/

http://stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-viii-%E2%80%93-bible-vaclava-iv/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-ix-%E2%80%93-kniha-o-lovu-gastona-z-foix/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-x-%E2%80%93-velislavova-bible/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xi-%E2%80%93-vidensky-astrologicko-astronomicky-sbornik-vaclava-iv/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xii-%E2%80%93-kostnicky-exemplar-kroniky-kostnickeho-koncilu-ulricha-richentala/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xiii-%E2%80%93-historia-plantarum-rimskeho-a-ceskeho-krale-vaclava-iv/