Na výstavě Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike – Mittelalter - Renaissance, která je do konce října 2017 k vidění v Reiss-Engelhorn-Museen v Mannheimu, je představeno i několik zajímavých sochařských děl. Návštěvníky bezpochyby zaujme skulptura z konce 12. století, označovaná většinou jako „Návrat z křížové výpravy“. Vápencové sousoší vysoké 111 cm, široké 40 cm a vážící 170 kg bylo do Německa zapůjčeno z muzea v Nancy (Palais des Ducs de Lorraine). Je to zřejmě nejdojemnější socha doby tzv. románské renesance!
Na výstavu pořádáme exkurzi!
Byly to křížové výpravy, které zásadním způsobem začaly od konce 11. století ovlivňovat středověkou společnost a život lidí všech společenských vrstev. Díky četným zprávám a kronikám máme zdokumentovány úspěchy a neúspěchy tohoto „ozbrojeného poutnictví“ do Svaté země, které mělo vliv na život křesťanů a samozřejmě i samotné papežství.
Výše zmíněné sousoší představuje účastníka křížové výpravy v objetí ženy, pravděpodobně jeho manželky. Vousatý muž je oděný velice prostě, nejvýraznějším znakem je kříž na jeho hrudi. V pravé ruce pak drží typickou poutnickou hůl, kterou najdeme i na jiných vizuálních pramenech, jež se vztahují k poutnictví, resp. křížovým výpravám. Kříž pak společně s holí odkazují na účastníka křížové výpravy.
Ve středověku byly poutní cesty na svatá místa velice „oblíbené“ a rozšířené. Hlavním cílem byla Svatá země, země, kde se narodil, působil a nakonec i zemřel Ježíš Kristus. Řada poutníků ale mířila i jinam, např. do Říma nebo Santiaga de Compostela. Mnoho lidí se vydávalo na dlouhou a nebezpečnou cestu, aby mohli spatřit místa spjatá s Kristem a jeho učedníky. Jejich pohnutky ale mohly být i jiné.
Pod pojmem křižáci si ale většinou představujeme dobře ozbrojené rytíře, jejichž hlavním cílem bylo osvobodit Svatá místa od nevěřících a dál šířit křesťanskou víru. Ve skutečnosti však ne všichni účastníci tažení označení křížem byli ozbrojení bojovníci a také to nebyli pouze muži, ale i ženy.
Při pohledu na sousoší asi nejvíce překvapí mužův velice skromný oděv. Ten může být na jedné straně výrazem jeho skromnosti, na straně druhé však spíše odkazuje k návratu ze samotné výpravy, kdy mužův vzhled je výsledkem dlouhé a strastiplné cesty.
Historici a historici umění se v minulosti pokoušeli spojit obě postavy sousoší s konkrétními osobami. Někteří viděli v muži Gerarda I. z Vaudémontu (asi 1057-1108), v ženě pak jeho choť Hedwigu z Egilsheimu, neteř papeže Lva IX. Jiní předpokládali, že se spíše jedná o jejich syna, hraběte Hugona I. z Vaudémontu (před 1108-1155) a jednu z jeho dvou manželek. Právě o něm se ví, že strávil ve Svaté zemi delší dobu, protože byl členem doprovodu francouzského krále Ludvíka VII. Zda se opravdu jedná o skutečné, historicky doložené postavy se ale s vysokou pravděpodobností už asi nikdy nedozvíme.
Marek Zágora
K dalším exponátům výstavy v Mannheimu:
Foto: Návrat z křížové výpravy [cit. 2017-08-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Ji-Elle https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Le_retour_du_crois%C3%A9-Prieur%C3%A9_de_Belval.jpg
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru