knižní novinky detailbudmerice: pod vládou ženy – první díl trilogie rytier bez kráľa. pankrác zo sv. mikuláša a jeho doba (vydavateľstvo rak)

Budmerice: Pod vládou ženy – první díl trilogie Rytier bez kráľa. Pankrác zo Sv. Mikuláša a jeho doba (Vydavateľstvo Rak)

Budmerické Vydavateľstvo Rak bylo založeno před třiceti lety známým historikem Pavlem Dvořákem († 2018) a časem se stalo jedním z nejvýznamnějších, ne-li zcela nejvýznamnějším vydavatelstvím historické literatury na Slovensku. Všichni milovníci „račích“ knih byli a jsou nadšeni, že v zakladatelových šlépějích pokračuje nadále jeho manželka, přední slovenská medievistka Daniela Dvořáková. V rodinném vydavatelství vyšly hned tři její výjimečné monografie a letos k nim přibyla další. Ale pojďme po pořádku.

Prvním a zároveň nejvíce oceňovaným titulem je monumentální práce „Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský“ s podtitulem „Sonda do života stredovekého uhorského šľachtica s osobitným zreteľom na územie Slovenska“, která vyšla poprvé v roce 2003 a o sedm let později se dočkala druhého, rozšířeného vydání. Kniha, jejíž vydání se stalo události roku, má celkem tři hlavní hrdiny. Prvním je uherský a římský král, později i císař a král český Zikmund Lucemburský. Druhým hlavním protagonistou knihy je šlechtic a králův rytíř Stibor zo Stiboríc, který patřil ve své době k nejvýznamnějším a nejbohatším „uherským" šlechticům, kteří měli rozsáhlé majetky i na území dnešního Slovenska. Posledním hrdinou je pak jediný Stiborův syn, Stibor mladší.

Daniela Dvořáková se ve svém stěžejním díle, které bývá označováno za Bibli uherského středověku, neomezila pouze na život krále a vysoké šlechty, ale všímá si také života měšťanů a prostého lidu. Podrobněji se věnuje i tolik populární každodennosti, např. odívání, cestování, stravování, péči o zdraví, trávení volného času, posledním věcem člověka a podobně. Samostatná kapitola je věnovaná i tématům, která byla a jsou někdy ještě stále opomíjena, např. ženám nebo vzdělanosti ve středověku. Velká pozornost je dopřána samozřejmě rytířství a jeho pojímání ve 14. a 15. věku.

V roce 2007 vyšla druhá autorčina monografie „Kôň a človek v stredoveku. K spolužitiu človeka a koňa v Uhorskom kráľostve“. Jedná se o velice podnětnou a zároveň zasvěcenou práci, v níž se autorka zabývá vztahem středověkého člověka ke koním, které měly zcela výjimečné postavení. Kůň nebyl vnímán jen jako zvíře, ale byl jedním z nejbližších společníků člověka, který ho doprovázel životem. O oblíbenosti koní svědčí jejich časté vyobrazování a s tím spojený vysoký počet do současnosti dochovaných vizuálních pramenů, kterým kůň dominuje. Kniha přibližuje dějiny koní od jejich domestikace až do počátku novověku.

Třetí kniha - Čierna kráľovná. Barbora Celjská (1392–1451). Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej - spatřila světlo světa v roce 2013. Autorka přiblížila život uherské, římsko-německé a české královny, která stále zůstává ve stínu svého slavného manžela Zikmunda Lucemburského. Jeho druhé manželce se historici doposud spíše vyhýbali, byla pro ně mimo jiné královnou s velice špatnou pověstí, osobností opředenou různými mýty a legendami. Díky Daniele Dvořákové ale máme jedinečnou možnost sledovat dvojí život Barbory Celské, ten skutečný, doložitelný dochovanými písemnými prameny, a ten „posmrtný", spjatý s pomluvami, které přebírali různí autoři, v jejichž dílech je královna alespoň zmíněna.

Letos vydalo Vydavateľstvo Rak nejnovější knihu Daniely Dvořákové, která volně navazuje na její výše zmíněné práce „Rytier a jeho kráľ“ a „Čierna kráľovná“. V rámci řady Osudy vyšla kniha nazvaná „Pod vládou ženy“, která je první částí trilogie „Rytier bez kráľa. Pankrác zo Sv. Mikuláša a jeho doba“. První díl je časově vymezen roky 1437–1442 a jeho hlavní hrdinkou je výjimečná osobnost, uherská, římsko-německá a česká královna Alžběta Lucemburská, jediná dcera Zikmunda Lucemburského a jeho druhé manželky Barbory Celské.

Alžběta je docela rozporuplnou ženou, které doposud historikové a historičky nevěnovali větší pozornost, což je možná dáno i tím, že její život byl docela krátký. Nejčastěji bývá v historických statích a knihách zmiňována jen jako jediné dítě svých rodičů, jako manželka Albrechta V. Habsburského a matka Ladislava Pohrobka, příp. Alžběty Habsburské, polské královny a litevské velkokněžny, která je nazývána „matkou králů“, protože hned čtyři její synové se stali králi.

Jak naznačuje název trilogie – Rytier bez kráľa – neměl šlechtic Pankrác ze Sv. Mikuláše (dnešní Liptovský Mikuláš), téměř zapomenutá osobnost uherských, resp. slovenských dějin, svého krále. Naopak žil v době, kdy se na uherském trůnu vystřídalo hned několik (celkem pět) vládců, ale on sledoval především své vlastní zájmy. V prvním části trilogie se setkáme hned se třemi králi: Albrechtem Habsburským, Ladislavem Pohrobkem a Vladislavem I.

Prvnímu dílu ale jednoznačně vévodí Alžběta Lucemburská, odhodlaná, odvážná, cílevědomá a neobyčejně ambiciózní královna, která se nejprve po smrti svého otce a později i manžela pustila do nelehkého boje o královskou korunu, kterou chtěla udržet pro svého jediného syna, Ladislava Pohrobka. Pankrác ze Sv. Mikuláše se sice v napínavém a dramatickém příběhu let 1437–1442 několikrát objeví, ale ze sledovaného období se dochovalo jen málo písemných záznamů, v nichž figuruje, a proto není jeho role až tak významná.

Na základě důkladného studia dochovaných písemných pramenů (kronik, vzpomínek, dopisů, listin, městských účtů…) rekonstruuje Daniela Dvořáková dramatické události sledovaného období. Zároveň pak utváří svůj „obraz“ výjimečné královny, která patřila k nejbohatším lidem v království a dokázala být i velice tvrdá, místy až bezohledná.

Středověk je stále většinou vnímán jako období, v němž dominantní roli hráli muži, přesto již od raného středověku historicky doloženu řadu velice schopných žen, které se dokázaly v téměř „mužském“ prostředí prosadit a zanechaly v dějinách výraznou stopu. Mezi ně bezpochyby patří i královna Alžběta, která se dokázala v nejtěžších okamžicích postavit mužům a bojovala za práva svého manžela a posléze i syna.

Albrecht Habsburský jako zvolený a korunovaný uherský král neměl podporu uherské šlechty, protože Uhři neměli rádi cizince. Jeho krátká vláda tak nebyla vůbec jednoduchá, byl to téměř nekončící boj. V době, kdy pobýval mimo Uhersko, chránila jeho manželka celé království před četnými útoky nepřátel. Nejenže organizovala obranu země, ale navíc i vydávala různé listiny, které jsou jasným svědectvím o jejich vladařských aktivitách. Byla vskutku schopnou panovnicí, o čemž např. svědčí i různé způsoby, jimiž získávala tolik potřebné finance.

Po jeho nečekaném skonu se Alžběta ocitla v těžké situaci. Byla těhotnou vdovou v nejednotném království. Věřila však, že porodí syna, následníka trůnu, kterého musí za jakoukoliv cenu prosadit na uherský trůn.

Klíčovým obdobím jsou poslední roky jejího života, kdy se naplno projevila její skutečná povaha. Již za života svého manžela vystupovala jako skutečná vládkyně. Po jeho smrti a narození syna Ladislava se pak odhodlaně a až neústupně vrhla do boje. Pro uherskou šlechtu byla ale jako samotná vládkyně nepřijatelná. Byla ženou a ta podle uherského práva neměla nárok na zdědění královské hodnosti. Uherští magnáti se proto rozhodli, že královnu-vdovu provdají, a jejich volbou se stal mladý polský král Vladislav III. z rodu Jagellonců, který se sňatkem s mnohem starší Alžbětou nakonec souhlasil. Alžběta ale byla proti a vyhlásila otevřenou válku nejen mladému uherskému králi Vladislavovi, ale především uherské šlechtě.

Významným pramenem pro roky 1439 a 1440 jsou vzpomínky Alžbětiny dvorní dámy Heleny Kottannerové, která popsala poslední měsíce života a vlády Albrechta Habsburského († 27. října 1439), narození Ladislava Pohrobka (22. února 1440) a hlavně jeho následnou korunovaci na uherského krále (15. května 1440).

Vzpomínky Heleny Kottannerové, jejichž překlad vyšel ve Vydavatelství Rak v roce 2008, jsou výjimečné hned z několika důvodů. Jedná se o jedny z nejstarších pamětí ženy v období, kdy měli výsadní postavení muži. Samotná autorka pak navíc nebyla pouhým pozorovatelem popisovaných událostí, ale často jejich hlavním účastníkem a dokonce hybatelem děje. Samotné korunovaci, kterou popsala docela podrobně, navíc předcházela velice „dobrodružná cesta“ završená krádeží svatoštěpánské koruny, kterou provedla královnina nejvěrnější dvorní dáma, kterou nebyl nikdo jiný než právě Helena Kottannerová.

Poslední roky svého života vedla Alžběta proti uherskému králi Vladislavovi I. válku, která zasáhla do života mnoha lidí. Její syn byl mezitím u svého poručníka, římského krále Fridricha III., kterého chtěla královna získat na svou stranu. Královnini přívrženci od ní začali pomalu odpadat, přesto se dokázala obklopit schopnými lidmi, mezi nimiž bychom našli i bývalé husity, kteří původně bojovali proti jejímu otci.

Se samotným Vladislavem se Alžběta poprvé setkala až při mírových jednáních na konci listopadu 1442 v Rábu. Nakonec sice dospěli k mírové dohodě, ale Alžběta tři dni po Vladislavově odjezdu nečekaně zemřela. Byla otrávena a asi již nikdy nezjistíme, kdo ji otrávil, příp. kdo si její smrt objednal. Zájem na jejím odstranění mělo hodně lidí a také důvodů k tomuto činu byl dostatek.

Stejně jako u ostatních knih zařadila autorka do textu i několik zajímavých „exkurzů“, např. v souvislosti se smrtí a pohřbem Zikmunda Lucemburského pojednala o balzamování tělesných ostatků nebo v souvislostí s Alžbětiným náhlým skonem o jedech a protijedech. Tím je celý „příběh“ ještě mnohem barvitější a zajímavější.

Objevná kniha „Pod vládou ženy“ Daniely Dvořákové je úchvatným a poutavým čtením, které čtenáře zcela pohltí. Významnou součástí publikace je pak i nádherný obrazový doprovod, který je pro „račí“ knihy tak typický. Prvním svazkem trilogie „Rytier bez kráľa“ nastavila autorka laťku hodně vysoko, ale, kdo zná její knihy, ví, že ji dokáže udržet. Již nyní se těšme na druhou část!

 

Marek Zágora

 

Daniela Dvořáková, Pod vládou ženy. Rytier bez kráľa I. časť (1437–1442), Vydavateľstvo Rak, Budmerice 2021, 400 stran, doporučená cena 27 euro, na stránkách vydavatelství 23 euro

 

PS: Kdo by si chtěl pořídit a přečíst knihy Daniely Dvořákové o osudech Zikmunda Lucemburského, jeho druhé manželky Barbory Celské a jejich dcery Alžběty Lucemburské, má nyní jedinečnou příležitost. Knihy „Rytier a jeho kráľ“, „Čierná kráľovná“ a „Pod vládou ženy“ je možné zakoupit i jako komplet „Boj o tróny“ za zvýhodněnou cenu 53,10 euro. MZ

 

Z obsahu:

Úvod

Rytier bez kráľa

I. Kráľovnin kastelán. Pankrác zo Sv. Mikuláša (1432–1437)

II. Knieža zvaný kráľ. Nástup Albrechta Habsburského na uhorský trón (1438)

III. Krátka vláda kráľa Albrechta (1439)

IV. Odhodlaná kráľovná (november 1439–máj 1440)

V. „Kde sa dvaja sporia, tam treba ísť“ (1440)

VI. Na život a na smrť: zápas Alžbety a Vladislava I. (1441)

VII. Dvaja víťazi, dvaja porazení (1442)

Doslov

 

Internet:

https://vydavatelstvorak.sk/shop/osudy/daniela-dvorakova/pod-vladou-zeny


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru