Budapešťské Szépművészeti Múzeum (Muzeum krásných umění) nabízí po skvělé výstavě Hieronyma Bosche další mimořádnou atrakci: SOUBORNOU VÝSTAVU MALÍŘE EL GRECA, nejvýznamnějšího umělce evropského manýrismu.
VÝSTAVA JE OTEVŘENA OD 28. ŘÍJNA 2022 DO 19. ÚNORA 2023.
Vystavená díla jsou zapůjčena z nejprestižnějších světových sbírek, včetně tak slavných institucí jako je Museo Nacional del Prado a Museo Thyssen-Bornemisza v Madridu, Musée du Louvre v Paříži, National Gallery v Londýně a National Gallery of Art ve Washingtonu.
Na výstavě budou také díla El Grecova syna Jorgeho Manuela Theotokopulose. Kurátorkou výstavy je Dr. Leticia Ruiz Gómez, ředitelka Královských sbírek španělského kulturního dědictví a autorka nového souborného katalogu díla El Greca, který se právě připravuje do tisku. Symbolem této jediněčné bilance se stal obraz Láokoón a jeho synové z washingtonské Národní galerie.
Peter Kováč
NA VÝSTAVU POŘÁDÁME Z PRAHY SPECIÁLNÍ EXKURZI:
LÁOKOÓN A JEHO SYNOVÉ
Žebříček stovky nejslavnějších malířských pokladů světa by asi každý z historiků umění sestavil trochu jinak. Domnívám se však, že s většinou kolegů bychom se shodli na tom, že v takové pomyslné galerii by neměl chybět El Greco a jeho obraz starověkého kněze Láokoóna a jeho synů, které napadli mořští hadi. Vzácný skvost, olejomalba o rozměrech zhruba 140 krát 170 centimetrů, se nachází ve washingtonské Národní galerii. Patří tu k chloubám sbírky starých evropských mistrů. Nyní se stal symbolem velké výstavy El Greca v Budapešti
El Greco proslul jako autor mnoha emotivně laděných náboženských kompozic a nádherných portrétů. Láokoón je v jeho tvorbě jediným obrazem s antickou mytologickou tematikou. Zobrazuje důležitou epizodu z trojské války. Udatní řečtí hrdinové obléhali maloasijské město krále Priama, jehož syn Paris unesl spartskému králi Meneláovi jeho krásnou ženu Helenu. Ale Trója ne a ne padnout. A tehdy vymyslel hrdina Odysseus lest. Řekové zdánlivě odpluli, ale v táboře nechali - jako údajné odčinění za krádež zdejší posvátné sochy - velkého dřeveného koně. V jeho nitru se ukrývali vojáci, kteří měli v noci tajně otevřít brány města. Trójané byli nadšeni.
Jediný, kdo varoval před řeckým darem, byl kněz Láokoón. Když chtěl prozradit tajemství koně, zasáhli ve prospěch Odyssea bohové. Z moře vylezli dva hadi a zabili milého kněze i jeho dva syny. Trójané měli pro jeho smrt zcela nesprávné vysvětlení: chtěl zneuctít dar určený bohům. Nakonec koně vtáhli do města, čímž si podepsali vlastní ortel. Výsadek bojovníků bránu skutečně otevřel pro celé řecké vojsko, které se pod příkrovem tmy vrátilo zpět. Trója byla dobyta, vyplundrována a do základů zničena.
El Greco mohl starou báji znát už ze své domoviny. Narodil se totiž na Krétě, kde se vyučil i malířem ikon. Původem byl tedy Řek (proto i španělské pojmenování El Greco), vlastním jménem Doménikos Theotokópulos. Jeho domovina v 16. století patřila Benátčanům. Takže svoji obživu hledal posléze v Itálii a z byzantského malíře se změnil v ctitele benátské vrcholné renesance. Hodně ho ovlivnil i Řím a zde samozřejmě umění božského Michelangela.
Tohle všechno pak skloubil i na svém obraze Láokoóna do unikátního celku. Postavy jsou protáhlé tak, jak to bylo běžné u maleb a mozaik v Byzanci. Akty z nejrůznějších úhlů pohledu jsou výsledkem poučení z Michelangelovy Sixtinské kaple, ostatně sám nahý stařec Láokoón kompozicí připomíná slavného Adama dotýkajícího se prstem Boha Otce. A zářící kolorit má v sobě něco z benátských mistrů. K tomu je přidána ještě zvláštní dramatičnost – exprese, která tolik oslovila otce moderního umění. Greka přímo zbožňoval Picasso a stal se jeho velkým propagátorem. Pro mnohé expresionisty se pak stal celoživotním vzorem.
Na obraze vidíme v pozadí velké opevněné město. Není to však starověká Trója, ale Toledo, město v srdci Španělska, kde se El Greco od roku 1577 natrvalo usadil. Jenže proč na obraze o osudu kněze Láokoóna se právě objevuje Toledo? Odpověď souvisí s legendami o založení města.
Pro dnešní historiky se počátky Toleda ztrácejí v dávné iberokeltské minulosti. Víme však, že toto vyvýšené místo, skvěle chráněné obtékající řekou Tajo, znali už antičtí spisovatelé. Třeba římský historik Livius se o něm zmiňuje jako o malém, ale dobře opevněném sídle. V době stěhování národů tam byla rezidence germánských Vizigótů, po nich tam vládli pár století Arabové. Dobytí Toleda křesťanským králem Alfonsem VI. v roce 1085 se stalo velkým činem s ohlasem v celé západní Evropě. Část muslimských pokladů Alfons poslal do Francie na novostavbu veleslavného kláštera Cluny, aby poděkoval bohu za pomoc. Až do roku 1561, kdy se Filip II. přestěhoval do Madridu, šlo o hlavní sídlo králů a také mezinárodní kulturní a obchodní centrum, kde vedle sebe žili křesťané, muslimové i židé. Toledo tedy bylo veledůležitým městem. A bylo nutné dodat i mytologický háv jeho výjimečnosti. A tak se tvrdilo, že se tu usadili jako první Trójané, kteří utekli po prohrané válce do Španělska. Ostatně i o antickém Římu se tradovalo, že u jeho počátků stál hrdina Aeneas, vojevůdce trojské armády, který po zničení Priamovy říše Řeky odplul na západ.
El Greco byl velice vzdělaný a sečtělý muž. V soupisu jeho pozůstalosti byla i velká spousta vzácných tisků. Knihy o architektuře, geometrické perspektivě, o matematice, literatuře a také historii. Jistě ho značně upoutala idea, že Toledo vděčí za svůj původ dávným Trójanům, že toto místo má svůj původ kdesi daleko na Východě, kde i on sám v mládí vyrůstal. V malířově představě smrt kněze Láokoóna otevřela cestu k založení nového města, kde on sám našel svůj druhý domov. Ostatně v inventáři jeho domu jsou zmíněny tři obrazy s tématem Láokoóna (jeden velký a dva menší), takže se k tomuto motivu několikrát ve svém životě vracel. Žel dvě další varianty se ztratily.
K podobě města Toleda se umělec mnohokrát vracel. Objevíme ho na pozadí několika dalších maleb. A nejen to - stalo se tématem i dvou mistrových samostatných obrazů. Na první pohled to nevypadá až tak revolučně, ale El Greco je vůbec prvním malířem, který město, v němž žil a tvořil, tak zbožňoval, že se mu věnoval s pozorností, jakou jiní malíři věnují jen svým autoportrétům!
Toledo v pozadí Láokoóna je dosud jediná záhada, která se historikům umění podařila uspokojivě objasnit. Naproti tomu se vůbec neví, co představují ony stojící nahé postavy úplně vpravo. Každý z badatelů nabízí úplně jiný výklad. Není také zcela jasné, zda jde o dvě nebo o tři figury (před restaurací obrazu tu byly jen dvě postavy) a zda jedna z nich je opravdu žena nebo nějaká alegorická figura se dvěma hlavami. Malířův rukopis je tu tak uvolněný, že to vypadá spíše jako dílo Francise Bacona, mistra moderní expresivní figurace. Varianty možností jsou skutečně nesčetné. Navrhovali se různí starověcí bohové i biblická Eva s Adamem či Paris s Helenou. Tajemství těchto prazvláštních osob, či spíše duchů, si však Doménikos Theotokópulos zvaný El Greco odnesl na jaře roku 1614 s sebou do hrobu.
Peter Kováč
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru